Menu:
Novinky [ diskuze o S+H ]
     
Grafická úprava stránky s audio nahrávkami - nově s náhledem obalů fan web
14. 07. 2018

Na první pohled nepostřehnutelnou, ale graficky a designově velice zásadní novinku jsme zakomponovali na stránku věnované audio nahrávkám Spejbla a Hurvínka. U všech CD a LP desek je nyní možné rozkliknout obal do větší velikosti. Pokud tedy kliknete na obrázek nahrávek, které vyšly na CD a LP deskách, ukáže se vám náhled obalu daného CD/LP desky ve standardizované velikosti 500 x 500 px. Pro zobrazení detailů o albu pak je nutné kliknout na jeho název.

U drtivé většiny českých nahrávek od éry Miloše Kirschnera jsme rovněž doplnili poznámky se základními informacemi o obsahu daného alba. Stejně tak byly doplněny a upraveny drobné nepřesnosti v dalších údajích (vydavatelé, objednací čísla atd.).

P.S. Pro správné zobrazení je nutné nepoužívat prohlížeč Internet Explorer.

komentáře (23) přidal: Pout
.
Televizní záznam divadelní hry Spejblova East Side Story média - TV
5. 07. 2018

V prosinci roku 1993 měla premiéru hra pro dospělé Spejblova East Side Story od autorského tandemu Miloš Kirschner a Michael Čech, který se ujal i režie. Podařilo se nám zjistit, že první poskytovatel kabelové televize v tehdejším Československu – společnost Cable plus – pořídila v roce 1994 záznam tohoto divadelní představení a jeho zkrácenou verzi, zhruba o délce 45-ti minut, odvysílala na svém kanále Kabel Plus.
Z dnešního pohledu působí hra poněkud zvláštně, nicméně je třeba jí vnímat optikou tehdejší doby. Doby, kdy chtěl každý začít podnikat a kdy se propagandistické kraviny tehdejšího režimu přeměnily na laciné bláboly. Tehdy nastalo i nelogické vnucování reklamy a podbízení se kvůli penězům a kvalita se začínala vytrácet, včetně divadelní produkce. Hra obsahově vychází ze skutečnosti, že režimy hroutí jako domečky z karet, staré garnitury jsou nahrazovány novými, dosavadní pravidla už neplatí a zdánlivé jistoty vystřídala nejistá přítomnost s ještě nejistější budoucností. Staré mafie si našly způsob, jak s úspěchem přežít a byly navíc doplněny mafiemi novými. A tak i Spejbl s Hurvínkem se snaží v nově vzniklých podmínkách najít své místo a přizpůsobit dosavadní způsoby novému životnímu a filozofickému stylu. Ředitel D S+H konečně sežene pro divadlo mecenáše, který svými finančními prostředky má nahradit ty chybějící, za cenu, že se pan Spejbl ujme režie filmu „Kabaret bez příkras" a Hurvínek role moderátora a hlavního představitele. Společně se Spejblem můžeme konstatovat, že dřív jsme neměli tvůrčí svobodu, ale měli peníze, zatímco teď máme tvůrčí svobodu, ale zase nemáme ty peníze. A jak se ukáže, tak i s tou tvůrčí svobodou je to pofidérní, jak dokazuje mecenáš divadla.
Hra byla uváděna i v Německu, kde měla dokonce premiéru (říjen 1993). Pořad byl doplněn i do přehledu televizních pořadů.

komentáře (19) přidal: Pout
.
Rozhlasové pořady a rozhovory s protagonisty Divadla Spejbla a Hurvínka média - rozhlas
29. 06. 2018

Spejbl a Hurvínek a jejich protagonisté se za dobu své bezmála staleté existence objevili nejenom v divadle a na televizní obrazovce, ale samozřejmě také v rozhlase. V předválečné éře i v době socialismu natočili pro tehdejší Československý rozhlas několik rozhlasových her a večerníčků (Hajajů), ale účinkovali i v dalších pořadech jako např. Domino atd. (přehled rozhlasových her a vystoupení S+H přinášíme zde).

Z rozhlasového vysílání jsme však neslyšeli promlouvat pouze Spejbla a Hurvínka, ale samozřejmě i jejich interprety. Ti byli za celou historii Divadla S+H v rozhlase nesčetněkrát hosty různých pořadů a poskytli rovněž stovky nejrůznějších rozhovorů.

Jelikož na našem fan webu nebyl doposud přehled rozhlasových pořadů nikde zaznamenán, pokusili některé z těch stěžejních, které jsou díky internetu dostupné online, chronologicky sestavit. Seznam samozřejmě není a nikdy bohužel ani nebude kompletní, přesto věříme, že jej oceníte. Máte-li tip na přidání chybějícího pořadu, neváhejte nás kontaktovat. Přehled rozhlasových rozhovorů a dalších pořadů s S+H najdete na této stránce.

komentáře (9) přidal: Pout
.
Jak je to doopravdy s nejstarším Hurvínkem? média - TV
20. 06. 2018

V sobotu bylo zahájeno natáčení cyklu Česká loutka pro ČTart, kdy se autoři mohli dotýkat skvělých loutek řezbáře Gustava Noska, kterému byla v plzeňském Muzeu loutek otevřena výstava. Ve včerejším hlavním zpravodajství ČT (ke shlédnutí zde) zaznělo, že byl z Moskvy při této příležitosti přivezen nejstarší Hurvínek a že řezbář Nosek vybavil figury S + H neutrálním výrazem.
V zimě 1948–1949 byl totiž Skupa natolik nadšen vystoupením moskevských loutkářských umělců v Praze, že se rozhodl darovat sovětskému „loutkářskému caru“ Sergeji Vladimiroviči Obrazcovovi prý původní loutky Spejbla a Hurvínka. Stará loutka Spejbla se z expozice moskevského Státního akademického ústředního divadla loutek S.V.Obrazcova do vlasti vrátila.
Kde se nachází původní loutka Spejbla se bohužel neví, je ale známo, kdo ji v Moskvě nahradil kopií. „Vyměnila ho paní Skupová při jednom zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu, vezla s sebou náhradu. Hurvínka ale nechtěla, protože se jí nelíbil, že je ošklivý,“ prozradil Bohuslav Šulc.
Ale i u loutky Hurvínka existují velké pochybnosti, že by se z Moskvy na výstavu do Plzně vrátil ten původní. Proč? První fotografie Hurvínka na koloběžce se objevila už v září 1927 a to v časopise Loutkář. Postavička Hurvínka má na ní zašpičatělou myší hlavu, dlouhý nos, výrazné uši, oči blízko nosu a robustní paže. To naznačuje, že z Moskvy nejstarší Hurvínek evidentně přivezen nebyl a že jde až o některou "zušlechtěnou" variantu ze třicátých let. A jestli má tento dadaistický klaun neutrální výraz? No, posuďte sami...

zdroj informací: Sbírka a muzeum loutek Marie a Pavla Jiráskových, Česká televize

komentáře (23) přidal: Pout
.
Supraphon vydá remasterovanou nahrávku Hurvínek mezi broučky v němčině nahrávky
19. 06. 2018

Hurvínek mezi broučky je v historii Divadla Spejbla a Hurvínka zdaleka nejoblíbenějším divadelním představením. Tato hra z pera Josefa Skupy a Franka Weniga určená dětským divákům byla poprvé uvedena už v roce 1937 (premiéra se konala 4. září 1937 ještě pod původním názvem Hurvínek se učí čarovat). Od té doby byla ještě několik nastudována, naposledy se obnovená premiéra konala v roce 1987. Z repertoáru byla hra stažena v polovině roku 1999. Za více než šedesát let byla reprízována více než 2000x, což je na loutkové představení neuvěřitelné číslo. V rolích Spejbla a Hurvínka se objevil nejenom Josef Skupa, ale v dalších nastudováních pochopitelně i Miloš Kirschner a po něm rovněž Martin Klásek. Ondřeje Lážnovského však v této hře zřejmě nikdy neuslyšíme. Hra Hurvínek mezi broučky totiž patří k pozůstalosti, které divadlo využívat nesmí bez udělení souhlasu dědiců (Městský ústav sociálních služeb v Plzni), s ohledem na tantiémy plynoucí z autorských práv.
Vzhledem k famóznímu úspěchu, který tato hra získala nejenom mezi domácími diváky, je paradoxem, že se nikdy nedostala na gramofonovou desku. Tedy dostala, ale pouze v němčině. Německou verzi této hry v podání Miloše Kirschnera nyní Supraphon vydá v její digitalizované podobě. Nahrávku s názvem "Hurvínek unter den Käfern" si můžete stáhnout od 1.7.2018 zde.

komentáře (0) přidal: Pout
.
Jak byla vnímána postava Josefa Spejbla před téměř sto lety? divadlo
14. 06. 2018

Josef Spejbl oslaví za dva roky 100 let své existence. Ze bezmála stoletou historii prodělala tato postava několik větších či menších proměn. Ať už v interpretaci (Od Josefa Skupy až po Ondřeje Lážnovského), přes mírné úpravy vzhledu (zpočátku byl jeho vzhled až odpudivý) až po jeho charakter. Již dávno není oním přitroublíkem obletujícím každou dámskou sukni a „chytře“ komentující okolní dění, ale hrdým a uvědomělým otcem, byť někdy jednacím komicky či ve zmatku. Jak byla postava Spejbla vnímána v roce 1925, tedy zhruba pět let od uvedení na scénu, dobře vystihuje dobová charakteristika Emy Tetínkové, kterou zveřejnily 5. srpna 1925 Lidové noviny:

„Kdo je Spejbl? Jako by vybíravá ruka nasypala do řešeta pošetilost a hloupost nás všech. Jako by vše naše slabé, směšné, ubohé prosila a to, co pro vlastní nehoráznost zůstalo na sítu, slepila v bytost smutnou, politováníhodnou, směšnou a sympatickou. Neboť ona není hříchem. Ale toliko podškrtnutým nedopatřením.
Kdo je Spejbl? Spejbl je to, co svůj originální vtip, humor a chromou satiru předkládá zabalenu ve svůj hlas jako v dužinatý lupen bohatě rozvitého blbství. Jásot obecenstva, jímž je tato karikatura bezelstného, dobráckého, mnohostranného idiotství vítána i vyprovázena, je důkazem, že tento výtvor přes svou upřílišněnost se přimyká k dennímu životu, z něhož byl vyklepán jako prach z koberce.
Kdo je Spejbl? Toť Chaplin loutek, ale jiný. Toť ten, který svou slimáčí tupostí bezpečně doleze ke všem bránícím. Toť ten, jemuž byl Plzní podán úpis na primát v oblibě. Toť ten, jenž ve svých dřevácích a pochybném fraku se uvelebil na trůně plzeňského loutkářství, vedle samotného umění, a jehož popleteným smyslům byla popřána vláda nad rozpustilými živly loutkářské moderny.“


Prof. Nikola Kadlec pak k tomu dodává: “Kolik soucitu je ve Spejblově srdci, že se mu chce být tak blbým, že mezi ním a nejhloupějším divákem je ještě dostatečná vzdálenost, aby se i ten nejhloupější mohl jeho blbosti srdečně smát.“

Nu, neměl to tehdy při svých začátcích pan Spejbl lehké, viďte?

komentáře (1) přidal: Pout
.
Bohuslav Šulc v pořadu Noční mikroforum média - rozhlas
6. 06. 2018

Ve středu 30. května 2018 byl hostem pořadu Noční mikroforum loutkoherec, držitel letošní Ceny Thálie za celoživotní dílo a zejména dlouholetý vodič Hurvínka pan Bohuslav Šulc. Moderuje Marie Retková, která se ptala na mnoho zajímavých otázek, odpovědi pana Šulce jsou neméně zajímavé. Pořad si můžete poslechnut zde.

komentáře (0) přidal: Pout
.
Nové grafické zpracování stránky věnované divadelním plakátům fan web
28. 05. 2018

V dnešní elektronické době pozbývají tištěné propagační plakáty trochu na významu, o to cennější jsou však mezi sběrateli. Tvorbě autorských, výtvarných filmových a divadelních plakátů se více než třicet let (1950-1989) v tehdejším v Československu věnovali přední výtvarní umělci. Mezi ně patří i Zdeněk Juřena (* 1923 - †1995), který je autorem většiny divadelních plakátů, které vznikly pro hry z repertoáru Divadla Spejbla a Hurvínka. Nutno dodat, že tento umělec je také podepsán pod aktuální podobou obou ženských loutek - tedy jak současnou verzí Máničky, tak i loutky paní Kateřiny, kterou právě podle jeho návrhu vyřezal Ivan Moravec. V letech 1966 - 1984 působil Zdeněk Juřena přímo v D S+H, kdy byl vedoucím výpravy ve více než 30 hrách.

Některé z plakátů jsou dnes součástí stálé výzdoby prostor D S+H, jiné jste měli možnost spatřit například na předloňských výstavách věnovaných Hurvínkovým 90. narozeninám. My vám na našem webu větší část z nich také představíme. Aktualizovanou galerii plakátů s tématikou Spejbla a Hurvínka najdete na této stránce.
Za poskytnutí náhledu plakátů děkujeme archivu D S+H a také sběratelům, bez jejichž přispění by byl přehled o dost chudší. Pokud máte ve své sbírce nějaký plakát, který zde není uveden, budeme rádi, pokud se s námi o něj podělíte, abychom jej mohli do přehledu přidat. Děkujeme za spolupráci.

komentáře (0) přidal: Pout
.
Nová výstava v plzeňském muzeu loutek: Gustav Nosek - Muž ve stínu fan web
28. 05. 2018

Drsňák Vulgo vousáč Po loňské úspěšné výstavě Dnes a denně zázraky věnované Josefu Skupovi, připravuje plzeňské muzeum loutek další výstavu. Ta bude tentokráte věnovaná osobě slavného řezbáře - Gustavu Noskovi. Výstava s názvem Gustav Nosek – Muž ve stínu si klade za cíl připomenut návštěvníkům významnou osobnost českého loutkářství, která zůstala celý život upozaděna svým vlastním dílem.

Přestože loutky z dílny Gustava Noska dodnes znají a obdivují diváci nejen v Česku, ale i za hranicemi naší země, on sám prožil svůj život ve skromných, někdy až nuzných podmínkách. Přitom spoluvytvářel profil několika západočeských loutkových divadel od první světové války až po první léta normalizace, a to jako řezbář i jako loutkoherec. Jeho nejslavnějším dílem je bezesporu Hurvínek, zásluhou kterého našel Spejbl konečně svého rovnocenného jevištního partnera. Loutka Hurvínka, díky Noskovu důvtipu obdařená řadou technických „fíglů“, je jedinečným dokladem jeho vynalézavého a citlivého přístupu k řezbě dřevěných herců. Důkladnost řemesla je u něho spjata i s mimořádnou tvůrčí aktivitou. Během svého života totiž dle vlastních slov zhotovil více než šest set loutek (připomeňme ještě alespoň Máničku a psa Žeryka), z nichž mnohé vybavil originálními pohybovými mechanismy.

Výstava Muž ve stínu představí zlomek Noskovy práce členěný dle jeho tvůrčích období. Návštěvník bude mít možnost seznámit se s výsledky jeho řezbářského umu z doby první světové války, první republiky a poté i s loutkami od doby poválečné do šedesátých let. Celá výstava je tematicky začleněna do té části stálé expozice, v níž jsou představeni Noskovi spolupracovníci, a vsazena tak do širšího umělecko-časového kontextu.

V souvislosti s výstavou Gustav Nosek – Muž ve stínu a festivalem Skupova Plzeň budou do Muzea loutek v Plzni zapůjčeny loutky Spejbla a Hurvínka z Moskvy. Původní loutková dvojice byla do Obrazcovova divadla v Moskvě věnována roku 1949 samotným Gustavem Noskem, který byl, stejně jako Josef Skupa, Obrazcovovým přítelem. Obrazcovovo divadlo tak získalo vzácný artefakt v podobě našich dvou nejslavnějších loutek. Ovšem situace se po rozsáhlém zkoumání dokumentů a fotografických materiálů stala podstatně zajímavější, když vyšlo najevo, že Spejbl byl v průběhu let vyměněn za jinou kopii. Tím dostává zapůjčení Spejbla a Hurvínka z Moskvy úplně nový rozměr, protože v rámci této výstavy se nejen její autoři, ale také laická i odborná veřejnost pokusí dopátrat skutečnosti, kam se Spejbl z Moskvy vrátil a kde se v současnosti nachází. A který z mnoha Spejblů vlastně nyní z Moskvy do Plzně dorazí.

Tak hurá na výstavu! Muzeum najdete na adrese náměstí Republiky 23, 301 00 Plzeň (email: muzeumloutek@zcm.cz, tel: 378 370 801). Otevřeno mají od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Dospělí za vstup do muzea zaplatí 60 Kč, zlevněné vstupné stojí 30 Kč, rodinná vstupenka pak vyjde na 130 Kč.

zdroj: Muzeum loutek Plzeň

komentáře (0) přidal: Pout
.
Hogyan került meg Fickó? knihy
26. 05. 2018

Prohlíželi jste si někdy opravdu pečlivě obsah skleněných vitrínek rozmístěných po celém Divadle Spejbla a Hurvínka? Pokud ano, tak jste jistě narazili také na knihu Hogyan került meg Fickó?. Na obrázku je sice Hurvínek a Žeryk, ale co ten prapodivný název? Pokud nevíte, tak vám prozradíme, že Hogyan je v maďarštině Hurvínek a Ficko je maďarské jméno pro pejska Žeryka. Jedná se tedy o maďarskou verzi leporela Hurvínek hledá Žerýka, které bylo vydáno v roce 1963. Vedle české verze a této maďarské mutace byla tato dětská kniha o 10ti obrazech vytištěna i ve slovenském jazyce. Ale zatímco česká a slovenská verze této knihy pro nejmenší byla vydána v 75.000 výtiscích, maďarská verze vyšla jen v nákladu 5.000 kusů, navíc v tiskárně ve slovenském Martine. Z toho lze usuzovat, že nebyla určena pro celý maďarský trh, ale pouze maďarské menšině žijící na Slovensku.
Příběh v leporelu vyšel původně v knize Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky (1947) jako kapitola Hurvínek hledá Žerýka. Objevuje se však i v reedici O Spejblovi a Hurvínkovi z roku 2003. Všechny tyto knihy najdete v aktualizovaném přehledu publikací s Hurvínkovskou tématikou.

komentáře (0) přidal: Pout
.

<< Předešlá 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Další >>

Content Management Powered by CuteNews


archiv starých novinek: [ červenec až září '05 | květen & červen '05 | duben '05 | březen '05 | únor '05 | leden '05 | prosinec '04 | listopad '04 | říjen '04 | září '04 | srpen '04 | červenec '04 | červen '04 | květen '04 ]
 
Doporučujeme: Založte si vlastní cestovatelský blog a pište vlastní cestopis nebo čtěte cestopisy ostatních cestovatelů. | Eurovíkendy | Jste to, co jíte | Golf
[ nahoru ]