Prohlíželi jste si někdy opravdu pečlivě obsah skleněných vitrínek rozmístěných po celém Divadle Spejbla a Hurvínka? Pokud ano, tak jste jistě narazili také na knihu Hogyan került meg Fickó?. Na obrázku je sice Hurvínek a Žeryk, ale co ten prapodivný název? Pokud nevíte, tak vám prozradíme, že Hogyan je v maďarštině Hurvínek a Ficko je maďarské jméno pro pejska Žeryka. Jedná se tedy o maďarskou verzi leporela Hurvínek hledá Žerýka, které bylo vydáno v roce 1963. Vedle české verze a této maďarské mutace byla tato dětská kniha o 10ti obrazech vytištěna i ve slovenském jazyce. Ale zatímco česká a slovenská verze této knihy pro nejmenší byla vydána v 75.000 výtiscích, maďarská verze vyšla jen v nákladu 5.000 kusů, navíc v tiskárně ve slovenském Martine. Z toho lze usuzovat, že nebyla určena pro celý maďarský trh, ale pouze maďarské menšině žijící na Slovensku.
Příběh v leporelu vyšel původně v knize Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky (1947) jako kapitola Hurvínek hledá Žerýka. Objevuje se však i v reedici O Spejblovi a Hurvínkovi z roku 2003. Všechny tyto knihy najdete v aktualizovaném přehledu publikací s Hurvínkovskou tématikou.

Některé z novinek pro letošní rok, a částečně i ten následující, nastínili představitelé Divadla Spejbla a Hurvínka v nedávném vystoupení v rámci pořadu Dobré ráno vysílaného Českou televizí (odkaz na jeho shlédnutí najdete zde). Z divadelní výroční členské zprávy se však můžeme dočíst i další zajímavosti, co pro diváky a příznivce divadlo pro nejbližší měsíce připravuje.

Jednou z novinek bude nové představení pro dospělé s názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." o kterém jsme již informovali. Začátkem příštího roku by pak mělo divadlo začít zkoušet další hru pro dospělé, která by se v repertoáru měla objevit na jaře roku 2019. Tuto hru, jejíž název zatím není znám, připravuje osvědčený tým tvůrců ve složení Miki Kirschner, Robin Král a Jan Lstibůrek. Tito pánové stojí například i za noir muzikálem Spejbl a město hříchu či dětským muzikálovým představením Jak s Máničkou šili všichni čerti. To je samo o sobě zárukou kvalitní podívané.

Neméně zajímavou novinkou je pak i informace o tom, že v polovině příštího roku divadlo plánuje začít zkoušet první představení z legendární trilogie „Pastí“ s drsňákem Vulgo vousáčem. Hra Past na Hurvínka a audio nahrávky dalších dvou her (Mánička v pasti a Žerykova past) patřily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k těm nejoblíbenějším. Půjde tedy o znovunastudování představení ze Zlatého fondu Divadla S+H, tentokráte poprvé věnovaných dětem. Všechny tři příběhy vyšly na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, později je Supraphon vydal v digitalizované podobě i na CD a mp3. Z nahrávek je zná drtivá většina příznivců divadla, málokdo měl ale možnost hru vidět na divadelních prknech. Premiéra je naplánována na podzim 2019. I kdyby se jí však nepodařilo dodržet, je to vynikající zpráva a jistě se vyplatí počkat, neboť jak praví klasik – na dobrou věc se nemá spěchat!

Pozitivní informací je také zpráva o vydání novinkového CD. Hurvínkových kompilačních výběrů chrlí Supraphon jeden za druhým, novinkové CD však vyšlo naposledy v roce 2015 (Hurvajz, vyžvejkni se!). To se v srpnu změní, neboť na konci prázdnin začne divadlo natáčet pro Supraphon další příběh z cyklu o báječných objevech – tentokráte věnovaný žárovce. Pracovní název je zatím Taťuldo, zhasni!.

Za dva roky oslaví 100. narozeniny pan Spejbl. Přesné datum jeho uvedení na scénu není známo, nejčastěji se ale hovoří o podzimu roku 1920. Při příležitosti tohoto výjimečného jubilea již nyní začíná divadlo připravovat velkolepou výstavu, která by měla být otevřena na podzim roku 2020. Ani Česká televize nezůstane pozadu – ta by měla letos začít natáčet o této legendární postavě dokument, který by měl mít premiéru zřejmě také v roce 2020.

Jak jsme již avizovali, zhruba před dvěma měsíci vydala Radiotéka druhé pokračování Hurvínkových příběhů 2. Bohužel, stejně jako v případě první z trojice nahrávek s tímto názvem, i tentokráte se nejedná nové příběhy z archivu Českého rozhlasu, ale pouze vydání fyzického nosiče (CD) s příběhy, které dala Radiotéka do prodeje již před dvěma lety, tehdy však jen ve formátu mp3.

Pokud jste si ještě tyto nahrávky na CD nepořídili a plánujete to, nabízí Radiotéka možnost objednat si obě CD za zvýhodněnou cenu 399 Kč (pro členy klubu za 319 Kč) – běžná cena při oddělené koupi je 229 Kč/CD (klubová cena 183 Kč). Tímto nákupem tedy můžete ušetřit 59 Kč – a to se vyplatí :-) Objednat CD si můžete ZDE. Zda někdy v budoucnu vydá Radiotéka i třetí pokračování CD, a přidá je do zvýhodněného balíčku, si budeme muset počkat.

V den svých 92. narozenin zavítal Hurvínek se svým taťuldou Spejblem nejenom do České televize, ale i do vysílání Českého rozhlasu. Do ostravského studia je doprovodili Denisa Kirschnerová, Martin Klásek a Ondřej Lážnovský. Povídání o životě mezi loutkami, které znají na celém světě moderovala Kateřina Huberová. Pořad si můžete poslechnout ZDE.

Jak zaznělo ve včerejším pořadu Dobré ráno, kde byli hosty Martin Klásek, Denisa Kirschnerová a Ondřej Lážnovský, na podzim Divadlo Spejbla a Hurvínka chystá premiéru nového představení pro dospělé #SaH - "Ve dvou se to lépe...". Další premiérové představením pro dospělé by pak mělo přijít na řadu na jaře příštího roku.
Hra s trochu zvláštním názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." pochází z pera Martina Kláska a její premiéra je plánována na 3. října 2018. Vidět ji letos bude možné ještě ve středu 17.10. v 19:00 hodin a v týž čas i 7.11.

A co o této hře píše na svých stránkách samotné divadlo?

Nové názorové setkání Homo sapiens, člověka rozumného a Homo tilia, člověka lipového se pokouší nahlédnout na současný problém (ne)komunikace světa zjevného a světa za jeho kulisami.
Martin Klásek navazuje na princip autorského divadla svých předchůdců Miloše Kirschnera a
Heleny Štáchové. V duchu slavné československé tradice hovorů mezi V+W, H+W, S+Š,Š+G nebo L+S, komunikuje zásadní otázky dvojice S+H, totiž: „Kdo mě vede? Kam mě vede? Proč mě tam vede? Co ho k tomu vede? Kdo je šmankote, naved(l)?“ stojí na jevišti a nehnou se z něho.
V průběhu zcela originálních a novotou zářících myšlenkových ekvilibristik pana Josefa Spejbla a jeho vyřezaného syna Hurvínka, divák zjistí, že ani u této dvojice nejde život jako po drátkách, respektive po nitkách. Zásadní shrnutí celoživotního myšlenkového pnutí většiny z druhu Homo sapiens popsané v roce 1906 německým lékařem Aloisem Alzheimerem, totiž: „Vím, že.... Vím, že si na nic nemohu vzpomenout.“ (ne)zůstane (ne)uvolněno a vážený divák se bude spokojeně navracet domů s lakonickým konstatováním vzešlého jak jinak než dialogu mezi stále oblíbenou starověkou dvojicí P+S: „Vím že nic nevím.“

Tak hurá do divadla!

Dnes je 2. května, což znamená, že Hurvínek má narozeniny. Už devadesáté druhé! Tuto významnou událost samozřejmě zaregistrovala i Česká televize, konkrétně pořad Dobré ráno a tak si jako reprezentaci Divadla S+H pozvala ty nejdůležitější. :-) Hurvínek, ale i Spejbl byli spolu s paní ředitelkou Denisou Kirschnerovou a se svým současným interpretem Martinem Kláskem a Ondřejem Lážnovským, který reprezentuje chlapcovu budoucnost, ve středu 2. května hosty Dobrého rána z Ostravy. Pořad můžete shlédnout v archivu ČT, odkaz na něj najdete ale i na našem webu v seznamu televizních nahrávek zde.

Hurvínka jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.

Za dobu 92. let se v jeho interpretaci vystřídali již čtyři herci - nejprve to byl sám Josef Skupa, poté za Hurvínka (a samozřejmě i Spejbla) dlouhá léta úspěšně mluvil Miloš Kirschner. Po něm převzal oba ušaté hrdiny Miloš Klásek a nově s ním alternuje také Ondřej Lážnovský.

Na konci dubna vydá Supraphon další kompilační nahrávku s čtyřmi pohádkovými příběhy pojmenovanou Pohádky 3. Hned úvodní nahrávkou je scénka Delirium rodokapsum neboli Spejblovy a Hurvínkovy nesnáze. Ta poprvé vyšla v roce 1957 a je jednou z prvních nahrávek, které na gramofonovou desku namluvil Miloš Kirschner. Jejím znovuvydáním Supraphon opět zkrátil seznam těch, které dosud na své digitalizování čekají. Jednou z takových je i úplně první, na které se mladý Miloš Kirschner posluchačům představil – nahrávka s názvem Čím bude Hurvínek z roku 1957 a dále Spejblovy řeči poučné, která vyšla v dubnu roku 1958. V digitální podobě nevydané tak jsou pak stále i dvě celá alba z éry Miloše Kirschnera - Hurvínek v televizi (1987) a Hurvínek v říši snů (1974) a rovněž několik reklamních scének (viz naše poslední zpráva níže).

Padesátá léta minulého století a začátek šedesátých byly ve znamení vydávání nejrůznějších propagačních (reklamních) nahrávek. Do jejich realizace se tehdy ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon pustilo i Divadlo Spejbla a Hurvínka. Jedna z nich, konkrétně Spejblovy zuby, se nyní objeví na novém výběru Supraphonu s názvem Reklama ...vážně!?. Tato kompilace nejrůznějších dobových reklam vychází v mp3 v pátek 13. dubna 2018. Nahrávka Spejblovy zuby, která byla natočena v roce 1961 pro Sdružení tukového průmyslu a kde hlasy Spejbla a Hurvínka promluvil Miloš Kirschner, však není zdaleka jedinou reklamní scénkou z dílny S+H. Jako první se k nahrávání těchto částečně komerčně zabarvených scének odhodlal již Josef Skupa, zakladatel divadla a první interpret obou postav (pozn. pravda, slovo komerční není pro dobu, kdy nahrávky vznikaly asi není tím nejlepším výrazem, ale výstižnější mne nenapadá). Takovými počiny jsou například tituly Dovolená u Spejblů, Spejblova literatura, Spejbl šetří (Výherní vkladní knížka), Hurvínek se vzdělává či nahrávka Vánoce, která byla propagačním snímkem obchodního domu Bílá labuť. Většina z těchto nahrávek byla znovu vydána v pětidiskovém kompletu "Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy".

Jak již bylo zmíněno, i Miloš Kirschner natočil pro nejrůznější účely několik takových propagačních nahrávek. Vedle Spejblových zubů, které měly za cíl podpořit pravidelné čistění zubů, to byly například nahrávky určené pro Československou státní loterii (Hurvínek chce vyhrát, Hurvínek a losy - Hurvínek věří Štěstěně či Hurvínek a tři mušketýři – znovu vydané v roce 2017 pod názvem Co je to Gaskoněc?), pro Svaz požární ochrany (Jak Spejbl prohlédl a Spejbl malířem), pro Sběrné suroviny (Spejbl se rozhoupal, Spejblův sběr) či scénka Spejbl a Hurvínek kupují knihy určená pro Národní podnik Kniha. Tato posledně zmíněná nahrávka, která měla zlepšit předvánoční prodej knih, se však nedochovala ani v archivu Supraphonu a pokud se nepodaří někde sehnat původní gramofonovou desku, bude tato nahrávka bohužel nenávratně ztracena.

Zajímavostí všech uvedených reklamních nahrávek je, že se jedná o velice zdařilé a vtipně sepsané příběhy, v nichž je komerční podtext velmi citlivě zakomponovaný a nepůsobí na posluchače tedy nijak rušivě. Jde samozřejmě o zcela jiný typ reklamních sdělení, než jak se točí reklama dnes. Scénky se výrazně liší od současných reklam nejenom svým obsahem, ale i délkou, která je v obvyklé stopáži klasické nahrávky (tedy nejčastěji 3 až 7 minut). Autorem několika reklamních scének byl například Josef Barchánek - osvědčený autor, který pro divadlo napsal nejeden vynikající příběh.

Většina z těchto "supraphonních" propagačních desek, ne-li úplně všechny, byla ve své době neprodejných a pokud je někdo vlastní, má doma skutečný poklad. Doufejme, že vydání scénky Spejblovy zuby nebude ojedinělým počinem a že se časem dočkáme znovuvydání i dalších výše uvedených scének.

Pro úplnost dodejme, že k reklamě se Spejbl a Hurvínek propůjčili také v porevoluční éře. Martin Klásek natočil několik reklamních rozhlasových spotů pro pojišťovnu Kooperativa, v televizní podobě se pak s populárními postavičkami diváci setkávali v reklamách na výrobky GS Condro. V Německu pak se Spejblem a Hurvínkem byla dokonce natočena reklama i na škodovky. Mnohé z těchto reklam jsou ke shlédnutí na youtube.

Máte některou z těchto reklamních gramofonových desek doma? Napište nám do komentářů.

Veselé Velikonoce přejí Spejbl a Hurvínek

Velké pocty se dostalo českému loutkářství potažmo Divadlu Spejbla a Hurvínka na včerejším slavnostním udílení cen Thálie 2017. Poté, co si v roce 2012 toto ocenění odnesla naše dřevěná dvojice, o pět let později tuto prestižní cenu získal dlouholetý vynikající loutkovodič Hurvínka pan Bohuslav Šulc přezdívaný Bója. Cenu za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla mu v sobotu 24. března 2018 v Národním divadle předal Martin Klásek! Pokud jste se nedívali v přímém přenosu, v přiloženém odkazu si můžete předávání vychutnat znovu, ocenění pana Šulce začíná v čase 1 hodin 29 minut (odkaz na pořad byl rovněž přidán do našeho aktualizovaného přehledu).

Bohuslav Šulc nastoupil do divadla v roce 1953 jako sedmnáctiletý nadšený amatérský loutkoherec, a to ještě k jeho zakladateli Josefu Skupovi. S jeho nástupcem Milošem Kirschnerem pak vytvořil dvojici, díky které Hurvínek bavil generace diváků – Kirschner dal Hurvínkovi hlas, Šulc zase pohybovou dokonalost. Ve vedení Hurvínka se zprvu střídal s Jiřinou Skupovou, záhy přebral vahadlo zcela. Díky němu Hurvínek dokázal gestem citlivě zareagovat na každou improvizaci nebo na ohlas publika. Šulc se do historie Divadla S+H zapsal i jako autor a režisér několika divadelních scénářů (např. Hurvínek mezi broučky, 1974) a jako autor sólových loutkohereckých pantomim (v Kirschnerově hře Mnoho Spejblova povyku pro nic, 1972). Patrně nejznámější je jeho číslo s Louisem Armstrongem či výstup Kočárek s nezvládnutelným miminem. Zejména na zahraničních zájezdech vodil i karikatury Charlieho Chaplina, Napoleona nebo Laurela a Hardyho. Spolu se zasloužilým umělcem Milošem Kirschnerem vystupoval jako vodič Hurvínka na předscéně a v samostatných vystoupeních této dvojice doma i v zahraničí.

Mladoboleslavský rodák Šulc působil v Divadle S+H téměř čtyřicet let - od roku 1953 do roku 1992. Poté se věnoval sólovým výstupům a také vyučoval loutkoherectví na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Kromě ceny Thálie obdržel za své loutkoherecké výkony řadu dalších prestižních cen, mimo jiné dvakrát Skupovu cenu na festivalu Skupova Plzeň či v Tokiu Cenu japonských diváků. V roce 2009 dostal cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství. Roku 1985 byl jmenován zasloužilým umělcem.