Josef Spejbl oslaví za dva roky 100 let své existence. Ze bezmála stoletou historii prodělala tato postava několik větších či menších proměn. Ať už v interpretaci (Od Josefa Skupy až po Ondřeje Lážnovského), přes mírné úpravy vzhledu (zpočátku byl jeho vzhled až odpudivý) až po jeho charakter. Již dávno není oním přitroublíkem obletujícím každou dámskou sukni a „chytře“ komentující okolní dění, ale hrdým a uvědomělým otcem, byť někdy jednacím komicky či ve zmatku. Jak byla postava Spejbla vnímána v roce 1925, tedy zhruba pět let od uvedení na scénu, dobře vystihuje dobová charakteristika Emy Tetínkové, kterou zveřejnily 5. srpna 1925 Lidové noviny:

„Kdo je Spejbl? Jako by vybíravá ruka nasypala do řešeta pošetilost a hloupost nás všech. Jako by vše naše slabé, směšné, ubohé prosila a to, co pro vlastní nehoráznost zůstalo na sítu, slepila v bytost smutnou, politováníhodnou, směšnou a sympatickou. Neboť ona není hříchem. Ale toliko podškrtnutým nedopatřením.
Kdo je Spejbl? Spejbl je to, co svůj originální vtip, humor a chromou satiru předkládá zabalenu ve svůj hlas jako v dužinatý lupen bohatě rozvitého blbství. Jásot obecenstva, jímž je tato karikatura bezelstného, dobráckého, mnohostranného idiotství vítána i vyprovázena, je důkazem, že tento výtvor přes svou upřílišněnost se přimyká k dennímu životu, z něhož byl vyklepán jako prach z koberce.
Kdo je Spejbl? Toť Chaplin loutek, ale jiný. Toť ten, který svou slimáčí tupostí bezpečně doleze ke všem bránícím. Toť ten, jemuž byl Plzní podán úpis na primát v oblibě. Toť ten, jenž ve svých dřevácích a pochybném fraku se uvelebil na trůně plzeňského loutkářství, vedle samotného umění, a jehož popleteným smyslům byla popřána vláda nad rozpustilými živly loutkářské moderny.“

Prof. Nikola Kadlec pak k tomu dodává: “Kolik soucitu je ve Spejblově srdci, že se mu chce být tak blbým, že mezi ním a nejhloupějším divákem je ještě dostatečná vzdálenost, aby se i ten nejhloupější mohl jeho blbosti srdečně smát.“

Nu, neměl to tehdy při svých začátcích pan Spejbl lehké, viďte?

Ve středu 30. května 2018 byl hostem pořadu Noční mikroforum loutkoherec, držitel letošní Ceny Thálie za celoživotní dílo a zejména dlouholetý vodič Hurvínka pan Bohuslav Šulc. Moderuje Marie Retková, která se ptala na mnoho zajímavých otázek, odpovědi pana Šulce jsou neméně zajímavé. Pořad si můžete poslechnut zde.

V dnešní elektronické době pozbývají tištěné propagační plakáty trochu na významu, o to cennější jsou však mezi sběrateli. Tvorbě autorských, výtvarných filmových a divadelních plakátů se více než třicet let (1950-1989) v tehdejším v Československu věnovali přední výtvarní umělci. Mezi ně patří i Zdeněk Juřena (* 1923 - †1995), který je autorem většiny divadelních plakátů, které vznikly pro hry z repertoáru Divadla Spejbla a Hurvínka. Nutno dodat, že tento umělec je také podepsán pod aktuální podobou obou ženských loutek - tedy jak současnou verzí Máničky, tak i loutky paní Kateřiny, kterou právě podle jeho návrhu vyřezal Ivan Moravec. V letech 1966 - 1984 působil Zdeněk Juřena přímo v D S+H, kdy byl vedoucím výpravy ve více než 30 hrách.

Některé z plakátů jsou dnes součástí stálé výzdoby prostor D S+H, jiné jste měli možnost spatřit například na předloňských výstavách věnovaných Hurvínkovým 90. narozeninám. My vám na našem webu větší část z nich také představíme. Aktualizovanou galerii plakátů s tématikou Spejbla a Hurvínka najdete na této stránce.
Za poskytnutí náhledu plakátů děkujeme archivu D S+H a také sběratelům, bez jejichž přispění by byl přehled o dost chudší. Pokud máte ve své sbírce nějaký plakát, který zde není uveden, budeme rádi, pokud se s námi o něj podělíte, abychom jej mohli do přehledu přidat. Děkujeme za spolupráci.

Po loňské úspěšné výstavě Dnes a denně zázraky věnované Josefu Skupovi, připravuje plzeňské muzeum loutek další výstavu. Ta bude tentokráte věnovaná osobě slavného řezbáře - Gustavu Noskovi. Výstava s názvem Gustav Nosek – Muž ve stínu si klade za cíl připomenut návštěvníkům významnou osobnost českého loutkářství, která zůstala celý život upozaděna svým vlastním dílem.

Přestože loutky z dílny Gustava Noska dodnes znají a obdivují diváci nejen v Česku, ale i za hranicemi naší země, on sám prožil svůj život ve skromných, někdy až nuzných podmínkách. Přitom spoluvytvářel profil několika západočeských loutkových divadel od první světové války až po první léta normalizace, a to jako řezbář i jako loutkoherec. Jeho nejslavnějším dílem je bezesporu Hurvínek, zásluhou kterého našel Spejbl konečně svého rovnocenného jevištního partnera. Loutka Hurvínka, díky Noskovu důvtipu obdařená řadou technických „fíglů“, je jedinečným dokladem jeho vynalézavého a citlivého přístupu k řezbě dřevěných herců. Důkladnost řemesla je u něho spjata i s mimořádnou tvůrčí aktivitou. Během svého života totiž dle vlastních slov zhotovil více než šest set loutek (připomeňme ještě alespoň Máničku a psa Žeryka), z nichž mnohé vybavil originálními pohybovými mechanismy.

Výstava Muž ve stínu představí zlomek Noskovy práce členěný dle jeho tvůrčích období. Návštěvník bude mít možnost seznámit se s výsledky jeho řezbářského umu z doby první světové války, první republiky a poté i s loutkami od doby poválečné do šedesátých let. Celá výstava je tematicky začleněna do té části stálé expozice, v níž jsou představeni Noskovi spolupracovníci, a vsazena tak do širšího umělecko-časového kontextu.

V souvislosti s výstavou Gustav Nosek – Muž ve stínu a festivalem Skupova Plzeň budou do Muzea loutek v Plzni zapůjčeny loutky Spejbla a Hurvínka z Moskvy. Původní loutková dvojice byla do Obrazcovova divadla v Moskvě věnována roku 1949 samotným Gustavem Noskem, který byl, stejně jako Josef Skupa, Obrazcovovým přítelem. Obrazcovovo divadlo tak získalo vzácný artefakt v podobě našich dvou nejslavnějších loutek. Ovšem situace se po rozsáhlém zkoumání dokumentů a fotografických materiálů stala podstatně zajímavější, když vyšlo najevo, že Spejbl byl v průběhu let vyměněn za jinou kopii. Tím dostává zapůjčení Spejbla a Hurvínka z Moskvy úplně nový rozměr, protože v rámci této výstavy se nejen její autoři, ale také laická i odborná veřejnost pokusí dopátrat skutečnosti, kam se Spejbl z Moskvy vrátil a kde se v současnosti nachází. A který z mnoha Spejblů vlastně nyní z Moskvy do Plzně dorazí.

Tak hurá na výstavu! Muzeum najdete na adrese náměstí Republiky 23, 301 00 Plzeň (email: muzeumloutek@zcm.cz, tel: 378 370 801). Otevřeno mají od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Dospělí za vstup do muzea zaplatí 60 Kč, zlevněné vstupné stojí 30 Kč, rodinná vstupenka pak vyjde na 130 Kč.

zdroj: Muzeum loutek Plzeň

Prohlíželi jste si někdy opravdu pečlivě obsah skleněných vitrínek rozmístěných po celém Divadle Spejbla a Hurvínka? Pokud ano, tak jste jistě narazili také na knihu Hogyan került meg Fickó?. Na obrázku je sice Hurvínek a Žeryk, ale co ten prapodivný název? Pokud nevíte, tak vám prozradíme, že Hogyan je v maďarštině Hurvínek a Ficko je maďarské jméno pro pejska Žeryka. Jedná se tedy o maďarskou verzi leporela Hurvínek hledá Žerýka, které bylo vydáno v roce 1963. Vedle české verze a této maďarské mutace byla tato dětská kniha o 10ti obrazech vytištěna i ve slovenském jazyce. Ale zatímco česká a slovenská verze této knihy pro nejmenší byla vydána v 75.000 výtiscích, maďarská verze vyšla jen v nákladu 5.000 kusů, navíc v tiskárně ve slovenském Martine. Z toho lze usuzovat, že nebyla určena pro celý maďarský trh, ale pouze maďarské menšině žijící na Slovensku.
Příběh v leporelu vyšel původně v knize Příhody a čtveráctví Hurvínka a Máničky (1947) jako kapitola Hurvínek hledá Žerýka. Objevuje se však i v reedici O Spejblovi a Hurvínkovi z roku 2003. Všechny tyto knihy najdete v aktualizovaném přehledu publikací s Hurvínkovskou tématikou.

Některé z novinek pro letošní rok, a částečně i ten následující, nastínili představitelé Divadla Spejbla a Hurvínka v nedávném vystoupení v rámci pořadu Dobré ráno vysílaného Českou televizí (odkaz na jeho shlédnutí najdete zde). Z divadelní výroční členské zprávy se však můžeme dočíst i další zajímavosti, co pro diváky a příznivce divadlo pro nejbližší měsíce připravuje.

Jednou z novinek bude nové představení pro dospělé s názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." o kterém jsme již informovali. Začátkem příštího roku by pak mělo divadlo začít zkoušet další hru pro dospělé, která by se v repertoáru měla objevit na jaře roku 2019. Tuto hru, jejíž název zatím není znám, připravuje osvědčený tým tvůrců ve složení Miki Kirschner, Robin Král a Jan Lstibůrek. Tito pánové stojí například i za noir muzikálem Spejbl a město hříchu či dětským muzikálovým představením Jak s Máničkou šili všichni čerti. To je samo o sobě zárukou kvalitní podívané.

Neméně zajímavou novinkou je pak i informace o tom, že v polovině příštího roku divadlo plánuje začít zkoušet první představení z legendární trilogie „Pastí“ s drsňákem Vulgo vousáčem. Hra Past na Hurvínka a audio nahrávky dalších dvou her (Mánička v pasti a Žerykova past) patřily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k těm nejoblíbenějším. Půjde tedy o znovunastudování představení ze Zlatého fondu Divadla S+H, tentokráte poprvé věnovaných dětem. Všechny tři příběhy vyšly na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, později je Supraphon vydal v digitalizované podobě i na CD a mp3. Z nahrávek je zná drtivá většina příznivců divadla, málokdo měl ale možnost hru vidět na divadelních prknech. Premiéra je naplánována na podzim 2019. I kdyby se jí však nepodařilo dodržet, je to vynikající zpráva a jistě se vyplatí počkat, neboť jak praví klasik – na dobrou věc se nemá spěchat!

Pozitivní informací je také zpráva o vydání novinkového CD. Hurvínkových kompilačních výběrů chrlí Supraphon jeden za druhým, novinkové CD však vyšlo naposledy v roce 2015 (Hurvajz, vyžvejkni se!). To by se mělo podle původních plánů změnit v srpnu, neboť na konci prázdnin by mělo začít divadlo natáčet pro Supraphon další příběh z cyklu o báječných objevech – tentokráte věnovaný žárovce. Pracovní název je zatím Taťuldo, zhasni!.

Za dva roky oslaví 100. narozeniny pan Spejbl. Přesné datum jeho uvedení na scénu není známo, nejčastěji se ale hovoří o podzimu roku 1920. Při příležitosti tohoto výjimečného jubilea již nyní začíná divadlo připravovat velkolepou výstavu, která by měla být otevřena na podzim roku 2020. Ani Česká televize nezůstane pozadu – ta by měla letos začít natáčet o této legendární postavě dokument, který by měl mít premiéru zřejmě také v roce 2020.

Jak jsme již avizovali, zhruba před dvěma měsíci vydala Radiotéka druhé pokračování Hurvínkových příběhů 2. Bohužel, stejně jako v případě první z trojice nahrávek s tímto názvem, i tentokráte se nejedná nové příběhy z archivu Českého rozhlasu, ale pouze vydání fyzického nosiče (CD) s příběhy, které dala Radiotéka do prodeje již před dvěma lety, tehdy však jen ve formátu mp3.

Pokud jste si ještě tyto nahrávky na CD nepořídili a plánujete to, nabízí Radiotéka možnost objednat si obě CD za zvýhodněnou cenu 399 Kč (pro členy klubu za 319 Kč) – běžná cena při oddělené koupi je 229 Kč/CD (klubová cena 183 Kč). Tímto nákupem tedy můžete ušetřit 59 Kč – a to se vyplatí :-) Objednat CD si můžete ZDE. Zda někdy v budoucnu vydá Radiotéka i třetí pokračování CD, a přidá je do zvýhodněného balíčku, si budeme muset počkat.

V den svých 92. narozenin zavítal Hurvínek se svým taťuldou Spejblem nejenom do České televize, ale i do vysílání Českého rozhlasu. Do ostravského studia je doprovodili Denisa Kirschnerová, Martin Klásek a Ondřej Lážnovský. Povídání o životě mezi loutkami, které znají na celém světě moderovala Kateřina Huberová. Pořad si můžete poslechnout ZDE.

Jak zaznělo ve včerejším pořadu Dobré ráno, kde byli hosty Martin Klásek, Denisa Kirschnerová a Ondřej Lážnovský, na podzim Divadlo Spejbla a Hurvínka chystá premiéru nového představení pro dospělé #SaH - "Ve dvou se to lépe...". Další premiérové představením pro dospělé by pak mělo přijít na řadu na jaře příštího roku.
Hra s trochu zvláštním názvem #SaH - "Ve dvou se to lépe..." pochází z pera Martina Kláska a její premiéra je plánována na 3. října 2018. Vidět ji letos bude možné ještě ve středu 17.10. v 19:00 hodin a v týž čas i 7.11.

A co o této hře píše na svých stránkách samotné divadlo?

Nové názorové setkání Homo sapiens, člověka rozumného a Homo tilia, člověka lipového se pokouší nahlédnout na současný problém (ne)komunikace světa zjevného a světa za jeho kulisami. Martin Klásek navazuje na princip autorského divadla svých předchůdců Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové. V duchu slavné československé tradice hovorů mezi V+W, H+W, S+Š,Š+G nebo L+S, komunikuje zásadní otázky dvojice S+H, totiž: „Kdo mě vede? Kam mě vede? Proč mě tam vede? Co ho k tomu vede? Kdo je šmankote, naved(l)?“ stojí na jevišti a nehnou se z něho. V průběhu zcela originálních a novotou zářících myšlenkových ekvilibristik pana Josefa Spejbla a jeho vyřezaného syna Hurvínka, divák zjistí, že ani u této dvojice nejde život jako po drátkách, respektive po nitkách. Zásadní shrnutí celoživotního myšlenkového pnutí většiny z druhu Homo sapiens popsané v roce 1906 německým lékařem Aloisem Alzheimerem, totiž: „Vím, že.... Vím, že si na nic nemohu vzpomenout.“ (ne)zůstane (ne)uvolněno a vážený divák se bude spokojeně navracet domů s lakonickým konstatováním vzešlého jak jinak než dialogu mezi stále oblíbenou starověkou dvojicí P+S: „Vím že nic nevím.“

Tak hurá do divadla!

Dnes je 2. května, což znamená, že Hurvínek má narozeniny. Už devadesáté druhé! Tuto významnou událost samozřejmě zaregistrovala i Česká televize, konkrétně pořad Dobré ráno a tak si jako reprezentaci Divadla S+H pozvala ty nejdůležitější. :-) Hurvínek, ale i Spejbl byli spolu s paní ředitelkou Denisou Kirschnerovou a se svým současným interpretem Martinem Kláskem a Ondřejem Lážnovským, který reprezentuje chlapcovu budoucnost, ve středu 2. května hosty Dobrého rána z Ostravy. Pořad můžete shlédnout v archivu ČT, odkaz na něj najdete ale i na našem webu v seznamu televizních nahrávek zde.

Hurvínka jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni.

Za dobu 92. let se v jeho interpretaci vystřídali již čtyři herci - nejprve to byl sám Josef Skupa, poté za Hurvínka (a samozřejmě i Spejbla) dlouhá léta úspěšně mluvil Miloš Kirschner. Po něm převzal oba ušaté hrdiny Miloš Klásek a nově s ním alternuje také Ondřej Lážnovský.