Aktuality

Odpověď na otázku, kdo byla maminka jedné z nejznámějších českých loutek, Hurvínka, nabízí výstava v chebském muzeu. V expozici Loutka a moderna představila Spejblovu pravděpodobnou expartnerku sběratelka loutek a výtvarnice Marie Jirásková.
Josef Spejbl, respektive Josef Skupa, který této loutce jako první propůjčil hlas, nikdy v žádné hře neprozradil, kdo byla matka Spejblova syna Hurvínka. A neudělal to ani žádný z jeho následovníků. Spejbl a Hurvínek jsou hlavními hrdiny příběhů pro děti, spolu s Hurvínkovou kamarádkou Máničkou a její matkou Bábinkou. Čtveřici pak doplňuje pes Žeryk.
Na výstavě v chebském muzeu ale uvidí ale návštěvníci čtveřici originálních loutek, kterou tvoří Spejbl, Hurvínek, Mánička a postava baletky pracovně nazvaná Tajemství. Proč je se známou trojicí právě neznámá baletka s čelenkou? „My tady vytváříme takovou konstrukci, aby si lidé mohli představit, co se tehdy odehrálo,“ poznamenala Jirásková.
„Spejbl je postava takového přihlouplého kabaretiéra: Je to taková transformace Škrholy do moderní podoby. Kabaretiér by měl možná nějakou kabaretní zpěvačku nebo tanečnici. A ta, kterou návštěvníci uvidí, je samozřejmě z Plzně. Takže si úplně nevymýšlíme. Mohli se potkat,“ doplnila sběratelka a výtvarnice.
V příběhu Spejbla a Hurvínka je zajímavá i chebská stopa. Tyto loutky vytvořil původně plzeňský řezbář Gustav Nosek, který v pozdějším věku bydlel v Chebu a pomáhal tamním loutkářům na scéně v takzvané Myšárně. Dům, kde v Chebu žil, zdobí jeho busta.
V chebském muzeu uvidí návštěvníci i desítky dalších loutek, i některé kulisy z let 1900 až 1950. Patří k nim exotické tanečnice, muzikanti, pohádkové bytosti. Jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska.

V kterém roce byla opravdu natočena první gramofonová deska se Spejblem a Hurvínkem? Bylo to už počátkem června 1929, nebo až na sklonku října 1930? Doposud se za všeobecně uznávaný datum vzniku trojice prvních desek Spejbl u radia, Spejblova výchova - Hurvínek se učí a Popletené písničky považuje 6.6.1929. Tento termín, který u prvních Skupových desek uvádíme i my na našem webu, vychází z informací z bookletu CD Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy 1-5. Údaje pro něj sestavoval velký znalec počátků českého zvukového průmyslu Gabriel Gössel, který byl v oboru vysoce respektovaným a uznávaným odborníkem. Nikdy by nás proto nenapadlo tento údaj jakkoliv zpochybňovat. Nyní jsme se však dostali k ručně psané poznámce (podle písma zřejmě samotným Skupou), která pochází z archivu Města Plzně, jenž spravuje pozůstalost po Josefu Skupovi. Tento stručný přehled hlavních milníků z období začátků S+H, mezi kterými je uveden i datum natáčení prvních desek pro vydavatelství His Master's Voice (HMV), uvádí zcela jiný datum a to 20.10.1930. Ačkoliv byla tato časová osa zcela jistě sepisována retrospektivně, je zvláštní, že by autor poznámky vznik gramodesek posunul o téměř rok a půl dozadu, a přitom si ale pamatoval naprosto přesné datum natáčení. A bylo by to o to podivnější, pokud by pisatelem poznámky byl opravdu samotný Skupa, který desky natáčel. Neumíme ověřit věrohodnost toho soupisu ani pro jaký účel a kdy vznikl, každopádně je to zajímavá informace, která do snahy o přesné zmapování úplných začátků gramofonových nahrávek vnáší určitou nejistotu. Gabriel Gössel si zcela jistě datum 6. června 1929 nevymyslel a měl ho pravděpodobně potvrzené z nahrávacích listů z ústecké filiálky HMV, a pokud si záznamy vedla poctivě, tak bude ten údaj asi blíž k pravdě. Na druhou stranu zpochybňovat poznámku od Josefa Skupy bychom si také v žádném případě netroufali… Pro úplnost dodejme, že jako 20. říjen 1930 označují vznik prvních gramodesek také autoři publikace Josef Skupa - dnes a denně zázraky (2017), kteří podklady čerpali pravděpodobně právě z plzeňského archivu. Má někdo nějaké informace, které by do této nejasnosti mohly vnést více světla? Pokud ano, ozvěte se nám.
Aktualizace: Kontaktoval nás jeden z fanoušků S+H, který nám zaslal titulní stránku z propagační brožurky vydavatelství His Master's Voice z roku 1929 na titulní stránce s Josefem Skupou, což variantu, že první deska vznikla už v roce 1929 a ne až o rok později, zase přiblížilo více k pravdě.

Veleúspěšná a ze všech stran chválená operní novinka pro děti a dospělé Hurvínek prodává nevěstu bude pokračovat i v následující divadelní sezóně. Národní divadlo Brno, které tuto inscenaci na motivy slavné opery Bedřicha Smetany připravilo v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka, na svých webových stránkách zveřejnilo termíny až do konce června 2025! Vstupenky vždy rychle mizí, proto neváhejte a zajistěte si své místo dostatečně dopředu. Upozorňujeme, že termíny od 10 hodin jsou zadány pro školy.
20. červen 2024 - 11:00, 20. červen 2024 - 18:00, 21. červen 2024 - 11:00, 27. září 2024 - 18:00, 6. říjen 2024 - 14:00, 6. říjen 2024 - 18:00, 7. říjen 2024 - 10:00, 7. říjen 2024 - 18:00, 30. listopad 2024 - 14:00, 30. listopad 2024 - 18:00, 8. prosinec 2024 - 14:00, 8. prosinec 2024 - 18:00, 16. prosinec 2024 - 11:00, 16. prosinec 2024 - 18:00, 17. prosinec 2024 - 10:00, 12. leden 2025 - 14:00, 12. leden 2025 - 18:00, 13. leden 2025 - 10:00, 2. únor 2025 - 14:00, 2. únor 2025 - 18:00, 3. únor 2025 - 10:00, 3. květen 2025 - 14:00, 3. květen 2025 - 18:00, 8. červen 2025 - 14:00, 8. červen 2025 - 18:00, 9. červen 2025 - 10:00.

Na konci února vyšel v deníku Metro poslední komiksový strip se Spejblem a Hurvínkem. Pokud jsou naše informace správné, první komiks byl zveřejněn v srpnu v roce 2009, poslední pak 23. února 2024. Za dobu šestnácti let tak v tištěné podobě v tomto pražském deníku dostupném zdarma v metru vyšlo více než 660 komiksových příběhů, v nichž Spejbl s Hurvínkem za přispění Máničky, Bábinky a psa Žeryka po mnoho let bavili malé i velké čtenáře. S výjimkou roku 2022, kdy byly publikovány ob týden, vycházely s výjimkou státních svátků každý pátek. Za rok tak bylo vydáno obvykle okolo 47 až 49 kratičkých příběhů, což v součtu dělá neuvěřitelných 663 stripů. Kresbou komiksy opatřoval Tomáš Chlud, na psaní scénářů se podílela celá řada autorů: zejména Denisa Kirschnerová, Adolf Mendelhof či v závěru Janka Ryšánek Schmiedtová. Kromě pobavení měl strip také propagační charakter, neboť seznamoval čtenáře s aktuálním programem Divadla Spejbla a Hurvínka a lákal tak diváky k návštěvě scény. Zbývá doplnit, že ve stejném deníku se v minulosti rovněž objevovaly sloupky Heleny Štáchové s názvem "Vidí to jak Hurvínek válku", kterými bývalá dlouholetá ředitelka D S+H a interpretka obou ženských postav glosovala aktuální dění. V galerii si můžete část komiksových příběhů prohlédnout. K dispozici je ale také kompletní archiv všech 663 vydaných stripů, které si po jednotlivých letech můžete stáhnout do svého počítače a tam si je v klidu prohlédnout.

V polovině měsíce března zveřejnilo Divadlo Spejbla a Hurvínka na svých internetových stránkách výroční zprávu za rok 2023. Ta shrnuje nejenom aktivity divadla a jeho uměleckého souboru v uplynulém roce, ale co je zajímavější, poodhaluje rovněž divadelní plány pro nadcházející měsíce a dokonce roky. S využitím informací v ní publikovaných vám připravované novinky představíme.

Díky spolupráci na úspěšné inscenaci Hurvínek prodává nevěstu dostalo Divadlo Spejbla a Hurvínka od uměleckého šéfa Janáčkovy opery Jiřího Heřmana nabídku k další zajímavé spolupráci. Tentokrát na speciálním jednorázovém představení pro děti, které by mělo být součástí hudebního festivalu Janáček Brno 2024, který se uskuteční 1. - 24. listopadu v Brně. Tématem letošního 9. ročníku festivalu je motto "Bez hranic", což zapadá do uměleckého konceptu Divadla S+H, které se v posledních letech intenzivně snaží bourat zažité hranice a přesahovat stále více do veřejného a uměleckého prostoru, překvapovat novými spolupracemi a lákat nové diváky do divadelního hlediště. V tomto projektu by se měl Hurvínek se Žerykem setkat s operou Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a poodhalit tak další operní dílo dětskému publiku. Toto jedinečné a neopakovatelné přestavení by mělo být součástí dětského doprovodného programu zmíněného festivalu.

Ve druhé půlce letošního roku proběhne premiéra dlouho očekávané vánoční inscenace Hurvínek a vánoční záhada v režii kmenové režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové. Půjde o dobrodružné putování starou Prahou, ve kterém se objeví celá Spejblovic rodinka tak, jak to divák od správné vánoční inscenace očekává. Výpravu k představení připraví scénograf a výtvarník Kamil Bělohlávek z Naivního divadla Liberec, který má na kontě mnohé výtvarné a scénografické úspěchy a s Divadlem Spejbla a Hurvínka bude spolupracovat vůbec poprvé. Hudbu k této inscenaci složí renomovaný skladatel Mario Buzzi, který s divadlem již s úspěchem spolupracoval na titulu Zeryčku, hop!, které se okamžitě stalo diváckým hitem.