Menu: Divadlo -> Loutky

Loutky Divadla Spejbla a Hurvínka 

Řekne-li se loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka, lidé si okamžitě představí právě tuto dvojici. Dřevěnou rodinku ale dnes tvoří pětice základních loutek. Vedle Spejbla a Hurvínka je to pes Žeryk a dvě ženské postavy - Mánička a její bábinka alias Kateřina Hovorková. Jako první ze zrodila postava Spejbla (1919 nebo 1920), po něm přišel na scénu jeho syn Hurvínek (1926) a o čtyři roky později Spejblovic pes Žeryk a s ním i Mánička (1930). Jako poslední se divákům představila paní Kateřina Hovorková neboli Mániččina bábinka (1971). 

Spejbl
první uvedení: 1919 nebo 1920
Hurvínek
první uvedení: 2. května 1926
Mánička
první uvedení: 19. dubna 1930
Bábinka
první uvedení: 12. září 1971
Žeryk
první uvedení: 19. dubna 1930
Loutku údajně podle náčrtku prof. J. Skupy vytvořil a vyřezal plzeňský řezbář Karel Nosek v letech 1919/1920. Přesné datum Spejblova debutu není známo, došlo k němu někdy na podzim roku 1920 na scéně "Loutkového divadla feriálních osad" (LDFO) v Řemeslnické besedě v Plzni. Spejbl vystoupil jako partner oblíbeného plzeňského Kašpárka v přídavku dětského představení. Jako osobitou variantu Spejbla (obohacenou např. o pohyblivé oči) ho pro prof. J. Skupu vyřezal synovec Karla Noska, tehdy ještě modelář Škodových závodů v Plzni, Gustav Nosek (původní náčrtek Hurvínkovy podoby najdete zde). Hurvínek vstoupil poprvé na scénu 2. 5. 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Rudolfa Nešvery „Počestný dům“ na scéně LDFO v Řemeslnické besedě v Plzni. Podle návrhu prof. Skupy a za výtvarného přispění Jiřího Trnky ji vyřezal Gustav Nosek. Poprvé účinkovala 19. dubna 1930 při premiéře „Hurvínkovy jarní revue“ (později uváděné pod názvem „Revue z donucení“). V průběhu let několikráte měnila podobu, po několika výtvarných variantách se ustálilo používání loutky podle návrhu Zdeňka Juřeny - tedy kostkované šaty a červené punčocháče. Loutku paní Kateřiny v roce 1971 podle návrhu Zdeňka Juřeny vyřezal Ivan Moravec. Definitivní podobu dostala až po svém prvním vstupu na scénu, po premiéře hry „Past na Hurvínka“ (12. září 1971 v Pardubicích). Vznikla z iniciativy Heleny Štáchové a autorského podílu Miloše Kirschnera jako ženský protějšek Spejbla. Spolu s Máničkou tvoří herecké protihráče hlavním divadelním postavám. Loutku Žeryka vytvořil opět Gustav Nosek. Pes Žeryk se publiku poprvé představil ve stejný den jako Mánička, při premiéře „Hurvínkovy jarní revue“ („Revue z donucení“) 19. dubna 1930. Žerykovu interpretaci obstarával až do roku 1938 Gustav Nosek, tehdy člen Skupova profesionálního souboru. Od té doby se se v této roli vystřídalo několik skvělých interpretů.

Ostatní postavy

Paní Drbálková (první uvedení: 1938 - 1953)

Ještě před uvedením paní Kateřiny na scénu měla dřevěná dvojice jiné ženské protějšky. Jednou z nich byla paní Drbálková, jejíž postavu vymyslel, později navrhl a loutku vyřezal Jan Vavřík-Rýz. Tato postava se zrodila v červenci 1938 na plzeňském výstavišti při jubilejní výstavě jako rozhlasová postava - z ampliónů na výstavě zaznívá prostřednictvím Jana Vavříka-Rýze skřípavý ženský hlas a "jedovatým" slovníkem komentuje tato klasická pavlačová drbna aktuální události. Když Skupu s Wenigem napadne, že by se tahle výřečná babka mohla objevit i na jevišti, nenechal se Jan Vavřík-Rýz dlouho prosit a vyřežal v tvářích ducatou bábu s rozšklebenými ústy, která dovedou strojeně fňukat, špičkovat a trousit jedovatosti. V jejích rysech lze dokonce nalézt, byť pochopitelně zdeformované, rysy autora. na jevišti poprvé vystoupila 25. prosince 1938 při premiéře dětské hry O fousatém Hurvínkovi. Paní Drbálková vystupovala ve velmi rozmanitých rolích: jednou jako Spejblova sousedka, jindy coby paní domácí, správcová, Spejblova bytná, posluhovačka ve výzkumném ústavu, pradlena. V jedné hře Spejbla ani nezná, v jiné figuruje jako teta Máničky a Spejblova stará známá. Na to nakonec také paní Drbálková doplatí, nenajde si své pevné a jednoznačně definované místo vedle Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka. Vždy to však byla hašteřivá a jízlivá pavlačová drbna, která neváhala komentovat jakékoliv téma. Díky gramofonové desce Ranní tělocvik u Spejblů / Apríl u Spejblů, můžeme ve scénce Apríl u Spejblů, slyšet vedle Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy i paní Drbálkovou v podání Jana Vavříka-Rýze.

Paní Švitorková (první uvedení: 1955 - 1960)

Druhou ženskou postavou, která však také neměla dlouhého trvání (pouhých 5 let) byla paní Švitorková. Dalo by se říci, že tato postava byla jakousi "předskokankou" paní Kateřiny. Loutka vznikla podle výtvarného návrhu Radko Hakena, který vytvořil loutku dámy se špičatým nosem, drdůlkem a brýlemi. Vystupovala v několika hrách, někdy jako Spejblova sousedka v Praze, jindy jako venkovanka s vlastním domkem, někdy jen hospodyně, jindy teta, u níž Mánička přechodné pobývá. Například v Dismanově hře Haló, tady Hurvínek (poprvé uvedené 26. října 1955), hrála paní Švitorková tetinku. Oproti paní Drbálkové, byla celkově jemnější co do vzhledu i jejího slovníku. Jejím základním povahovým rysem bylo poučování a pedantnost, kterou uplatňoval vůči své svěřenkyni Máničce, čímž připomínala právě pozdější postavu paní Kateřiny. Postava zanikla po odchodu její interpretky Míly Mellanové. Zřejmě nebyla natolik zajímavá, aby našla uplatnění s novou interpretkou v dalších hrách. Hlas tetinky Švitorkové je zachycen na gramofonové desce z roku 1957 Pohádky tetinky Švitorkové.

Paní Frňoulová

První pokusy o uvedení Spejblovy jevištní partnerky se objevovaly již v dřívějších dobách. Úplně první vlaštovkou byla paní Frňoulová, teprve po ní následovala paní Drbálková.


poslední aktualizace: 11. 9. 2017

[ nahoru ]