Informativní obrázek, název alba, osoby a obsazení, údaje o vydavateli, nahrávce a autorech

Jak Hurvínek vyvdal Marii Terezii

Spejbl a Hurvínek - Martin Klásek
Mánička a paní Kateřina - Helena Štáchová
Marie Terezie (Rézi) - Květa Plachetková
Štěpán - Ondřej Kepka
krčmář - Bronislav Poloczek
dráb - Miroslav Polák


Údaje platné pro magnetofonovou kazetu:
Vydavatel: SUPRAPHON
Číslo nahrávky: Stereo SU 5176-4
Vydáno: 2001

Údaje platné pro audio CD:
Vydavatel: SUPRAPHON
Číslo nahrávky: SU 5176-2
Vydáno: 2001

Napsali: Helena Štáchová, Pavel Cmíral
Nahráno: ve studiu ČR v Praze-Karlíně v lednu 2001 (slovo), Duble MS Jíloviště v lednu 2001 (hudba)
Hudba: Milan Svoboda
Hraje: Milan Svoboda Quartet
Režie: Karel Weintlich
Ilustrace: Olga Franzová (2001)
Design: Magda Lášková (2001)
Průvodní text: Pavel Cmíral
Zvukové efekty: Jiří Litoš
Zvuková režie: Miloš Kot, asistent Jiří Suchánek
Režie: Jiří Menzel
Produkce: Vojtěch Marek
Producent: Jiří Tušl
 
Přehled stop
1.
  Škola je nuda a dějepis zvlášť
2.
  Pan Spejbl má žízeň
3.
  Taťuldovo krkolomné přistání
4.
  Žily byly tři myšičky
5.
  Pan Spejbl ve vězení
6.
  Sláva nazdar výletu aneb "Doma je doma".
     
Náhled obalu
Přední 1. strana přebalu CD
 
Přední 4. strana přebalu CD
 
     
Přední 2. a 3. strana přebalu CD
     
Zadní strana přebalu CD
   
   
     
Přední strana přebalu MC
Zadní strana přebalu MC
     
Poznámky

Milé posluchačky a milí posluchači!
Kdo z vás se zná s Hurvínkem a Máničkou opravdu dobře, ten taky dobře ví, s kým už se dva v českých dějinách setkali. Kouzelná písnička je vrátila v Čase mezi Přemyslovce (Hurvínek mezi Přemyslovci), seznámili se i s Lucemburk)? (Hurvínek na dvoře lucemburském), potřásli si rukou s Jiřím z Poděbrad (Hurvínek a husitský král) a dokonce měli tu čest pozdravit samotného císaře Rudolfa II. (Císařův Hurvínek a Hurvínkův císař).
Ted" - do pětice všeho dobrého - se v Praze potkají s princeznou Marií Terezií. Píše se rok 1723 a Praha byla v té době už moc hezkým městem. Vděčila za to baroku. To je stavební sloh, který byl v té době módní a stavitele, sochaři i malíři dělali všechno pro to, aby byl opravdovým bonbónkem pro oči. A taky se jim to povedlo. Když se dnes podíváme na barokní paláce a kostely, na ty parádníky v bohatých kabátcích a vlajících pláštích, zdá se nám, ze se nám vlní před očima, že mají křidla a po staletí netrpělivě čekají, až pyšně vzlétnou k zářícímu slunci. Barok začal zdobit Prahu už sto let předtím, než dívenka Marie Terezie přijela do tohoto města s maminkou a tatínkem na jejich velkolepou korunovaci. Proto se mohla malá princeznička proběhnout s Hurvínkem a Máničkou třeba po velkolepém barokním opevnění, do nějž se Praha uzamkla po roce 1650 (jak vypadalo, to dodnes vidíme na Vyšehradě), a taky mohla počítat vysoké polosloupy krásného Černínského paláce (dnes v něm úřaduje ministr zahraničních věcí). Ten palác stojí nad Pražským hradem přímo proti barokní Loretě s proslulou zvonkohrou ve věži - a naopak dole, v podhradí, se ti tři mohli vydat na pěší túru kolem, barokního velkopaláce vojevůdce Albrechta z Valdštejna (dnes tam zasedají páni senátoři). A protože se paláce a kostely Té doby nestavěly samy, zapamatujme si jména alespoň tří nejšikovnějších stavitelů a architektů. Barokní stavitel Ktyštof Dientzenhofer k nám přišel z Německa a v Praze mimo jiné začal se stavbou skvostného chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Baroku ale dal i dárek nad dárky. Roku 1689 se mu narodil syn Kilián Ignác a protože se potatil, také on ozdobil naši zem spoustou barokních klenotů. Vyznamenal se i tím, že na tatínkův rozestavěný malostranský chrám posadil obdivuhodnou sedmdesátimetrovou kopuli, které se dodnes obdivují turisté Z celého světa. Tím třetím mistrem byl Jan Blažej Santini, z jehož staveb je snad nejpozoruhodnější cípatý poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Zdaru nad Sázavou. Tak to vidíte! Hurvínek s Máničkou (tentokrát i s taťuldou Spejblem) možná netušili, v jak slavné době se ocitli. Teď už to vědí a také my si zapamatujeme, že velká panovnice Marie Terezie žila a vládla v době vrcholného baroka.
Ale teď už poslouchejte, jak to bvlo s tím jejím vdáváním.


Pavel Cmíral (přebal MC)

 
5. v pořadí z historicko-naučné řady "Hurvínek v českých dějinách" na MC a CD, tentokrát z doby baroka.
 
Poslední aktualizace: 7.6.2004
[ nahoru ]