Lidé tehdy a teď - Helena Štáchová

Před rokem 1989

V Divadle Spejbla a Hurvínka, nejstarší profesionální loutkové scéně u nás, byla na postu herečky a dramaturgyně. Psala scénáře, různé hry, pro Supraphon nahrávala desky s manželem Milošem Kirschnerem. Byť byla nestraník, mohla se plně věnovat práci, díky úspěchům mohla vystupovat i v zahraničí.

Její přátelé vnímali dobu jako danou nutnost, neznala nikoho, kdo by byl prorežimně zapálený. "Na DAMU bylo více přihlíženo k talentu, takže se tolerovaly i přestupky, které nebyly košer z hlediska doby," tvrdí.

V profesi pak měla často problémy s cenzurou. "Loutky toho naštěstí snesly víc, takže spousta věcí unikla. Shora k nám byli shovívavější také proto, že jsme domů vozili valuty. Často hrozili, ale Kirschner si dělal svoje," říká.

Když poslouchala tehdejší oficiální projevy, měla strach z jejich úrovně a z nerozumu diktátorů, bála se o statečné lidi. "Ryba smrdí od hlavy, takový byl celý systém. Nebyly k dispozici slušné knížky, možnost vzdělání," míní. Těšila se z rodinných vztahů, osobních cílů

Na převrat vzpomíná jako na naprostý šok, kdy lidé nevěřili, že je to možné, zároveň za ně cítila hrdost. Ani na vteřinu nechce, aby se vrátila doba, kdy se dětem říkalo "o tomhle ve škole nemluv".

V roce 2004

Od roku 1996 je ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka. "Nebyla to nikterak snadná cesta převzít podnik po gigantovi, i jako byl Kirschner, který po své smrti zanechal laťku hodně vysoko. Musela jsem se postarat o zahraniční zájezdy, které nás z velké části živí, vzít na svá bedra celou budoucnost divadla," říká. Velkou starost jí dodnes působí nevyřešený soudní spor o ochrannou známku, neboť vrchní soud neuznal rozhodnutí městského soudu v její prospěch.

V těchto dnech zažívá velkou deziluzi nejen z politiky, neboť mnoho lidí zklamalo. "Vůně moci a peněz byla příliš silná, na spoustu předsevzetí se zapomnělo. Mocipáni se snaží užít prebendy a dále tolerují protékání milionů," říká. Nelíbí se jí, že politika přestává lidi zajímat. "Zapouzdřují se do vlastního světa, mnohdy se jim nedivím," myslí si.

Není jednoznačně pro vstup do Evropské unie. "Nemohli jsme zůstat sami, na to nejsme dostatečně silní. Vstup přinesl obrovské výdaje, velkou administrativu a potlačení individuality země," konstatuje. Má strach z kriminality, nezaměstnanosti, z "výprodeje hodnot".

Přeje si, aby ona i blízcí zůstali zdraví a divadlo dále prosperovalo. Mladým lidem přeje, aby mohli studovat. Je ráda, že se stírá rozdíl mezi námi a informovanějším západem.

článek 15 let poté, lidé tehdy 
    a teď: Helena Štáchová [Lidové noviny 26. 11. 2004 ]

zdroj: Lidové noviny 26. 11. 2004 (rubrika 15 let poté) - autor: Táňa Švrčková - přidáno: 26. 11. 2004

[ nahoru ]