Rozhovor s Michalem Bartákem

Po působení v Českobudějovickém Malém divadle (1988-1990) nastoupil 1.srpna 1990 do D S+H, kde od podzimu roku 1992 začal samostatně vodit Hurvínka, se kterým mu v některých představeních zdárně vypomáhá Michaela Stejskalová. Můžete však také ocenit například kocoura v jeho podání na CD/MC titulu "Jak si Hurvínek s Máničkou hráli na doktora"
Poznávací znamení: úsměv od ucha k uchu - od rána do večera :)


Michal Barták se svým svěřencem Jak jste vnímal Hurvínka a vůbec celé divadlo, než jste v něm začal působit?

Odmyslím-li dětství, kdy byl Hurvínek "samozřejmě!" :) můj hrdina, pak musím přiznat, že Divadlo S+H jsem bral jako normální pražské satirické divadlo, snad jen s tím rozdílem, že loutky ho dělaly zajímavějším. Až v Českých Budějovicích mě kolegové naučili, co vlastně znamená profesionální práce s loutkou a já začal D S+H vnímat jako metu a vrchol práce s marionetou.

Jak došlo k Vašemu přestupu do D S+H a jaké byly první dojmy z nového působiště?

Můj příchod do D S+H byl, jak tomu u velkých životních změn bývá :), víceméně náhodný. Z rodinných důvodů jsme se s mou paní museli vrátit do Prahy a já předem obeslal všechna pražská loutková divadla. D S+H jsem bral spíše do počtu - nedoufal jsem v něj. Ale právě potřebovali mladého herce a pan ředitel Kirschner mě, tehdy pouze na zkoušku, přijal.

Upřímně řečeno, myslel jsem, že zanedlouho odejdu (budu muset :), když jsem viděl, co kolegové s loutkami dovedou. Ale naštěstí pro mě pan ředitel Kirschner byl jiného názoru.

V té době působil v divadle ještě legendární Bója Šulc, který proslul především coby vodič Hurvínka. Měl jste možnost přiučit se něco přímo od něho?

Samozřejmě. Pan Šulc byl v divadle ještě dva roky po mém nástupu. Mrzí mne jen, že jsem toho nemohl odkoukat více, neboť v době společného působení měl další dva alternanty a sám hrál poměrně málo. Ale možná je dobře, že jsem na něco musel přijít sám (tedy - naučit se přímo od Hurvínka :). Co se týče jednotlivých triků a fines, tak jednoznačně nejvíc mě naučil Martin Klásek, který je kromě mluvení i vynikající vodič.

Za jak dlouho jste začal být se svým vodičským uměním spokojený?

Tak o tom moc velké mínění nemám. Tedy určité sebevědomí a jistotu člověk mít musí, jinak by byl příliš svázaný trémou a nemohl by si hrát, nebo by neměl dostatek klidu při řešení "průšvihů". I když tomu se asi spíše říká zkušenost. Zkrátka, kdybych byl se svým voděním zcela spokojený, tak bych asi ztratil motivaci a hraní by mě tak nebavilo :)

V kolika velikostních verzích pobíhá Hurvínek po jevišti, Je mezi nimi nějaký větší rozdíl v ovládání?

Hurvínek má tři základní velikosti. Nejmenší Hurvínek je vlastně (velikostně) Hurvínek původní. Největší "forbínový" Hurvajz /toho mi "do ruky" upravil Ivan Moravec/ hraje na předscénách (krátké vodění) a má tudíž převahu při hrách pro dospělé a nakonec střední - univerzální je nejčastěji obsazován ve hrách pro děti. Zároveň se v některých hrách objevují "speciality" - tj. úplně malincí, nebo naopak obří Hurvínci.

Co se týče vodění, tak právě to mě asi na této práci těší nejvíce, že loutky jsou ruční práce a nejsou a ani nemohou být dvě naprosto stejné. Proto se každý Hurvínek, bez ohledu na velikost, ovládá trochu jinak. Je pravda, že někteří hrají doslova sami, zatímco někteří jsou, jak říkáváme "Hurvínkovi bratranci". :)

Kolik má Hurvínek nití? Stane se někdy, že se některá během představení přetrhne?

Hurvínek má v základu třináct nití, ale z toho je jen sedm důležitých a tři jsou opravdu životně!!! Důležité. Zbylé nitě jsou tzv. pomocné nebo trikové. Nitě naštěstí stárnou stejně tzn. Když praskne jedna, dá se očekávat, že v nejbližší době rupnou další. Tím se dá mnohému předejít. Horkým chvilkám se ale vyhnout nedá. Mnohokrát jsem se "zapotil". Při našem představení záleží v zákulisí na každém pohybu. Každý nečekaný krok stranou bolí, protože vás někdo nakopne - organizace zákulisí se blíží baletní choreografii (jen naštěstí nemusíme být tak pohybliví :). Takže když rupne důležitá nit, nebo se stane něco podobně "strašného", tak to naruší rytmus celé lávky. Proto ji, ve vlastním zájmu, řeší všichni společně. Takže díky pomoci šikovných kolegů a také díky benevolenci obecenstva zatím vždy vše dobře dopadlo.

Jen jednou se, pokud se pamatuji, muselo kvůli nehodě na loutce zastavit představení (Hurvajz to nebyl :) a obecenstvo nám dokonce na podporu zatleskalo. Mnohdy si myslím, že diváci mají podobné situace rádi. Vidí pak, že představení je opravdu "živé" a živí lidé je tvoří právě teď před jejich očima.

Michal Barták, opět se svým svěřencem Kromě klasického Hurvínka se na jevišti objevují i jeho technologicky upravené verze - třeba Hurvínek na koloběžce. Jsou takovéto specialitky výrazně těžší na ovládání? Existuje některá tak složitá verze, že se na ni vyloženě netěšíte?

Nedá se říci těžší, jsou jenom úplně jiné. Mnohdy (např. Hurvínek na kole) mají i úplně jiné vahadlo. Ale abych byl upřímný - moc rád podobné specialitky nemám. Každý přidaný předmět je na loutce jaksi navíc a málokdy je natolik vyvážený, aby vodění neznamenalo spíše souboj :) Konkrétně nová koloběžka je těžší než Hurvajz a pokaždé mám strach přinejmenším o nitě.

Co se děje v zákulisí o přestávce mezi 1. a 2. částí představení? Máte čas dát chvilku odpočinout zádům rozbolavělým z vodičské lávky?

Nějaký čas na odpočinek se většinou najde i když v poslední době mám "štěstí" na inscenace (hlavně od Richarda Mašky!), ve kterých mám i o přestávce hodně práce.

Převleky, příprava mých rekvizit apod. Je to ale daň za výpravnost, rozumějte efektnost představení, takže mě to zase tak moc neobtěžuje. Zbývá-li o přestávce náhodou čas, pak vždy přijde do zákulisí návštěva, které je třeba se věnovat (že pane Outlý ;-)

Je známo, že spousta lidí nevnímá Spejbla a Hurvínka jen jako loutky, ale spíše jako živoucí bytosti. Co znamená Hurvínek pro Vás? Je to vztah pracovní nebo kamarádský?

Je to vztah jednoznačně kamarádský, což je mimochodem samozřejmě nenormální. Loutkoherec by měl mít k loutce vztah maximálně jako k pracovnímu nástroji. Ale ať si někdo zkusí říct, že Hurvínek je normální loutka! Já beru Hurvajze jako kamaráda, se kterým můžu i ve svém věku "blbnout".

Po dlouhou dobu jste měl na starosti oficiální webové stránky D S+H - jak hodnotíte náš FAN web?

S drobnou nadsázkou se dá říci, že když jsem potřeboval zjistit něco o divadle, zabrousil jsem na vaše stránky. Jsou neuvěřitelně rozsáhlé a obsažné.

Oficiální stránky dostala na starost společnost STScomp a ta jim dodá konečně! Profesionální formu. Designová změna nebude tak velká, ale bude k lepšímu a hlavně! Udělají všechno to, na co já neměl čas. Převedou stránky do PHP, dodělají mnou pouze slibované a stále připravované stránky pro děti, zjednoduší administraci serveru atd. Moje práce byla i díky Hurvajzovi a ostatním povinnostem (správa sítě atd.) mírně řečeno chaotická. Server a administraci jsem zvládal jen díky nezištnosti firmy GPH. Jsem zkrátka jeden z těch, co to moc neumí, ale o to více je to baví. Snad jen jednu věc bych si rád ponechal na nových stránkách pro sebe a to stránky pro PDA. Pokud budou přátelé z STS souhlasit, tak bych rád, aby si majitelé těchto roztomilostí mohli stáhnout v potřebných formátech (iSilo, Plucker, HTML) alespoň náš program.

Ale znáte mě, třeba zůstane jen u slibů.

Za FAN web velice děkujeme za poskytnutý rozhovor a přejeme málo Hurvínkových bratranců.

otázky kladl a rozhovor sepsal: Pout - přidáno: 7. 3. 2005

[ nahoru ]