*** LIDÉ ZA OPONOU - MICHAL BARTÁK ***
 

Michal Barták

- loutkoherec
- vodí Hurvínka a další loutky
- v D S+H působí od roku 1990
- předchozí angažmá: 1988 – Malé divadlo, České Budějovice

Michal Barták, dvorní vodič Hurvínka, patří mezi nejvíce pozitivní lidi na této planetě. Když se v divadle bez zjevného důvodu rozjasní atmosféra, je téměř jisté, že přišel "Bartáček". Mít na starosti kluka, jako je Hurvínek, je práce opravdu na plný úvazek, přesto se Michal stihne starat ještě o IT techniku, divadelní web, nebo Facebookové stránky a hlavně je vždy připraven s pomocí a dobrou radou všem svým kolegům. Vždyť ho také ve svých medailoncích v této rubrice často zmiňovali.

1) Jak jste vnímal Hurvínka a vůbec celé divadlo, než jste v něm začal působit?
V dětství byl Hurvínek samozřejmě můj hrdina. Divadlo S+H jsem ale bral jako normální pražské satirické divadlo, které loutky dělaly zajímavějším. Až v Malém divadle v Českých Budějovicích mě kolegové naučili, co vlastně znamená profesionální práce s loutkou a já začal D S+H vnímat jako to nejlepší v práci s marionetou.

2) Jak došlo k Vašemu přestupu do D S+H a jaké byly první dojmy z nového působiště?
Můj příchod do D S+H byl víceméně náhodný. Z rodinných důvodů jsme se museli vrátit do Prahy a v divadle právě měli jedno místo pro mladého herce. I na přímluvu z Budějovic mě pan ředitel Kirschner na zkoušku přijal.
Upřímně řečeno, myslel jsem, že brzy budu muset odejít, když jsem viděl, co kolegové s loutkami dovedou. Třeba Míša Stejskalová ač mnohem mladší než já, předváděla (a předvádí) s Máničkou věci, o kterých jsem netušil, že jsou vůbec možné.
Neříkám, že naštěstí pro divadlo, ale naštěstí si mě v divadle nechali. :)

3) V té době působil v divadle ještě legendární Bója Šulc, který proslul především coby vodič Hurvínka. Měl jste možnost přiučit se něco přímo od něho?
Samozřejmě. Pan Šulc byl v divadle ještě dva roky po mém nástupu. Mrzí mě jen, že jsem toho nemohl odkoukat víc. V době našeho společného působení hrál poměrně málo, většinou hráli jeho tehdejší alternanti. Co se týče jednotlivých triků a fines, tak jednoznačně nejvíc mě naučil Martin Klásek, který kromě toho, že dává hlas Spejblovi i Hurvínkovi je i vynikající vodič.

4) Za jak dlouho jste začal být se svým vodičským uměním spokojený?
Ještě ne. Myslím, že zatím jsem získal pouze zkušenosti, ne vodičské umění. Jak (asi příliš) často, říkám, ale je to pravda, Hurvínek je živý chlapec a já ho nitěmi jen hlídám, aby nám neutekl z jeviště. Takže jaképak umění. Kolegové co vodí loutky to mají mnohem těžší.
Navíc nejsem jediný, kdo Hurvínka vodí. Výborně a lépe než já, ho zvládají i další kolegové. Míša Stejskalová, Ondra Lážnovský a další. Naštěstí mají i jiné povinnosti a role, takže se k Hurvínkovi stále dostanu.

5) V kolika velikostních verzích pobíhá Hurvínek po jevišti, Je mezi nimi nějaký větší rozdíl v ovládání?
Hurvínek má tři základní velikosti. Nejmenší Hurvínek je velikostí Hurvínek původní „Skupovský“. Střední - univerzální je dnes nejčastější. A největší "forbínový" hraje na předscénách a tak ho nejčastěji uvidíte ve hrách pro dospělé diváky. Pro děti se snažíme zachovat tzv. iluzivní vodění. Zároveň máme některé "speciality" to znamená třeba úplně malinké nebo naopak obří Hurvínky.
Loutky jsou ruční práce a nejsou a ani nemohou být dvě naprosto stejné. Proto se i každý Hurvínek, bez ohledu na velikost, chová trochu jinak. Někteří hrají doslova sami a někteří se více vzpírají. Těm interně říkáme "bratranci". :)

6) Kolik má Hurvínek nití? Stane se někdy, že se některá během představení přetrhne?
Hurvínek má v základu třináct až patnáct nití, ale z toho je jen sedm důležitých a tři jsou opravdu životně důležité. Zbylé nitě jsou tzv. pomocné nebo trikové. Nitě naštěstí stárnou stejně, tzn. když praskne jedna, dá se očekávat, že v nejbližší době rupnou další. Tím se dá mnohému předejít. Horkým chvilkám se ale vyhnout nedá.
Pokud se pamatuji, jen jednou se muselo kvůli nehodě na loutce zastavit představení (Hurvajz to nebyl) a obecenstvo nám dokonce na podporu zatleskalo. Myslím si, že diváci mají podobné situace dokonce rádi. Vidí pak, že představení je opravdu "živé" a živí lidé je tvoří právě teď před jejich očima.

7) Kromě klasického Hurvínka se na jevišti objevují i jeho technologicky upravené verze - třeba Hurvínek na koloběžce. Jsou takovéto specialitky výrazně těžší na ovládání? Existuje některá tak složitá verze, že se na ni vyloženě netěšíte?
Nedá se říci těžší, jsou jenom úplně jiné. Upřímně, moc rád podobné speciality nemám. Každý přidaný předmět je na loutce jaksi navíc a málokdy je natolik vyvážený, aby vodění neznamenalo spíše souboj :) Na druhou stranu - je to výzva! :)

8) Je známo, že spousta lidí nevnímá Spejbla a Hurvínka jen jako loutky, ale spíše jako živoucí bytosti. Co znamená Hurvínek pro Vás? Je to vztah pracovní nebo kamarádský?
Je to vztah jednoznačně kamarádský, což mimochodem samozřejmě není normální. Loutkoherec by měl mít k loutce vztah maximálně jako k pracovnímu nástroji. Ale ať si někdo zkusí říct, že Hurvínek je normální loutka! Já ho beru jako kamaráda, se kterým můžu i ve svém věku "blbnout".

9) Co se děje v zákulisí o přestávce mezi 1. a 2. částí představení? Máte čas dát chvilku odpočinout zádům rozbolavělým z vodičské lávky?
Nějaký čas na odpočinek určitě mám, ale i o přestávce se najde práce. Převleky, příprava nebo obměna rekvizit apod. Je to ale daň efektnosti hry, takže mě to určitě neobtěžuje. Patří to k představení.

10) Občas odložíte vahadlo a jdete takříkajíc se svou kůží na trh. Známé je například vaše taneční číslo v programu pro dospělé diváky, nebo interpretace kocoura na CD "Jak si Hurvínek s Máničkou hráli na doktora". Máte takovéto odbočky rád, nebo byste raději dál svíral to vahadlo? :-)
Rád je určitě nemám. Je to pro mě "nutné zlo". Důvod je jednoduchý. Neumím to. V našem divadle pracuje řada kolegů, kteří jsou nejen vynikající loutkoherci, ale také skvělí herci. Martin Klásek, Ondra Lážnovský, Zita Morávková, Matěj Kopecký a nebo René Hájek a další. Mají komediální dar, který mně chybí. Pobaví mě improvizací, výrazem a lehkostí, kterou já mohu jen otrocky nacvičit a pak opakovat. Vůbec mě těší, jaké mám teď v divadle kolegy. Na rozdíl ode mě, každý z kolegů zvládá vedle loutkového umění ještě něco navíc. Vedle zmiňovaných třeba Richard Maška, který je výborný scénický výtvarník. Ája Macháčková neuvěřitelně kreslí i maluje, Marie Šimsová nádherně zpívá a má i velký cit a nadání pro jazyky. Nejmenuji všechny, ale měl bych! Tomáš Slepánek jako dobrá duše, zábavný společník a univerzální loutkoherec, který dobře vodí i mluví. Pepa Ešpandr dlouholetá opora souboru... Květuška Plachetková... o každém z nich bych mohl napsat medailonek plný chvály. Dokonce i úplně noví a mladí kolegové zvládají loutky výborně. Za den umí to, co já se učil týdny. Je radost s nimi všemi pracovat... až se divím, že se mě ještě nezbavili.... zatím. :-)
P.S. Občas se dojdu podívat na "loutkářský potěr" do našeho kurzu loutkového divadla pro děti. I tam už raší opravdu velké talenty. Malé děti a s loutkou dokáží věci, na které bych si netroufl... Mám radost, že o budoucnost divadla se snad nemusím(e) bát.
 
Fotogalerie

(kliknutím pravým tlačítkem a vybráním volby "zobrazit obrázek" se fotka ukáže ve větší velikosti)

Helena Štáchová, Martin Klásek a Michal Barták (a samozřejmě i Spejbl a Hurvínek) Michal Barták a Martin Klásek umožňují našim dřevěným hrdinům pózovat s právě získanými cenami Thálie za rok 2012 Sluší jim to a rozumí si spolu :-) Poprvé Michal dostal příležitost předvést své loutkoherecké umění ve hře Pohádky pro Hurvínka. Tehdy tedy ještě nevodil Hurvínka, ale strážného, který Hurvínka s Máničkou zavřel v tomto ponurém vězení
Poznámky
Rozhovor byl se svolením převzat z oficiální facebookové stránky Divadla S+H
Datum prvního zveřejněni: 13. 7. 2017
 
Poslední aktualizace: 4.9.2017
[ nahoru ]