*** ROZHOVOR - DENISA KIRSCHNEROVÁ (2010) ***
 

Denisa Kirschnerová

Narodila se 17. srpna 1974 v Praze. Jejími rodiči byli Miloš Kirschner a Helena Štáchová, kteří po smrti Josefa Skupy vtiskli tvář Divadlu Spejbla a Hurvínka. V roce 2003 dostudovala kulturologii na Filozofické fakultě UK. Už při studiu začala spolupracovat s divadlem svých rodičů, později pro ně napsala řadu her. Nyní zde působí jako dramaturgyně. Napsala o Hurvínkovi několik knih. Má o dva roky mladšího bratra Miloše. Je svobodná.

Roztržitý taťulda Spejbl a jeho nezvedený syn Hurvínek – dvojice, kterou dobře zná každý Čech, letos slaví hned několik kulatých výročí. Zároveň se v dubnu se svým divadélkem vrátili do nově zrekonstruovaných prostor v pražských Dejvicích. Při té příležitosti jsme si povídali s dramaturgyní divadla Denisou Kirschnerovou, kterou loutkoví hrdinové – díky zaangažování otce i matky – provázejí už od dětství.

1. Spejbl letos slaví devadesátiny, divadlu je osmdesát let. Při této příležitosti vydáváte knížku o dějinách Divadla Spejbla a Hurvínka. Co všechno v ní najdeme?
Publikace Spejbl a Hurvínek na nitkách osudu vyšla v řadě Muzeum v knize, takže obsahuje množství kopií dobových dokumentů – fotografií, plakátů, korespondence, kreseb, které doposud nebyly jinde publikovány. Jsou vyjímatelné, a tak se s nimi čtenář může důkladně seznámit. Přiloženo je také CD To nejlepší se Spejblem a Hurvínkem s nahrávkami všech tří interpretů S+H – profesora Josefa Skupy, Miloše Kirschnera a Martina Kláska. První nahrávka se S+H byla natočena na desku už před osmi desítkami let! Kniha sleduje činnost našeho divadla od počátků až do dnešních dnů. Obsahuje také soupisy premiér, vydaných desek, knih... Čtenář se může díky citacím seznámit i s ukázkami z her, které dokumentují proměny S+H, k nimž v průběhu let docházelo. Máme radost, že tento opravdu výpravný dokument věnovaný činnosti našeho divadla mohl vyjít letos u příležitosti četných výročí – nejen pan Spejbl, ale i Mánička a pejsek Žeryk se rovněž „zakulatili“, na jaře oslavili osmdesátiny. A navíc je tomu již 65 let, co divadlo působí v Praze, uplynulo patnáct let od chvíle, kdy jsme se přestěhovali z Římské na Dejvickou ulici.

2.  Jaké zajímavosti ze Skupovy éry se v knize dozvíme?
Zajímavé je, že se chystala spolupráce s Voskovcem a Werichem, ze které pak bohužel sešlo. Když v sezoně 1929/1930 Osvobozené divadlo zahajovalo činnost na scéně U Nováků, chystali V+W pro diváky velkorysý program, ve kterém pamatovali i na děti a obrátili se na tehdy již proslulého Josefa Skupu a jeho „dřevěné“ hrdiny. Chystali společnou loutkovou hru Vest Pocket Varieté, ke které měl Ježek složit novou hudbu. Voskovec s Werichem by pak hráli své loutkové dvojníky z lávky pro vodiče spolu se Skupou. Z celého projektu však sešlo kvůli vysokým daním za loutková představení. V té době bylo totiž loutkové divadlo vnímáno nikoliv jako umění, ale jako atrakce, a V+W museli z ekonomických důvodů od spolupráce upustit. Další pozoruhodností je fakt, že se Skupa, v době, kdy hledal nové autory, po přečetní Války s mloky osmělil a nabídl možnost spolupráce samotnému Karlu Čapkovi. Ten Skupovi odpověděl velice uctivě, leč pro „fatální nedostatek“ času se omluvil. Právě odpověď Karla Čapka je další cennou faksimilií publikace.

3. Spejbl se objevil v roce 1920, jak přišel k Hurvínkovi?
Nejprve pár slov k prvním divadelním krůčkům pana Spejbla. Datace jeho debutu není přesně známa. Vyřezal jej řezbář Karel Nosek, kterému Skupa údajně předal náčrtek na kusu balicího papíru. Příliš krásy zřejmě Spejbl nepobral, protože se Nosek obával, že by se ho děti bály, a navrhl Skupovi, že loutku upraví po svém. Skupa souhlasil a asi po roce – nejčastěji je uváděn podzim roku 1920, byl Spejbl představen obecenstvu. Zpočátku se objevoval pouze v přídavcích představení pro děti. Ty si ho natolik zamilovaly, že si jeho výstup často vynutily skandováním. Spejblova popularita rostla, neměl však přiměřeného jevištního partnera – nejčastěji vystupoval s Kašpárkem, tato dvojice však byla příliš nesourodá. Vše se změnilo, když v květnu roku 1926 přinesl řezbář Gustav Nosek, synovec Karla Noska, Skupovi do divadla překvapení – malé Spejblátko, jak se Hurvínkovi ze začátku krátce říkalo. Zrodila se tak nerozlučná dvojice. Skupa počítal s tím, že nová loutka bude Spejblovým jevištním partnerem. Publikum jej však od počátku vidělo jako Spejblova syna, a u toho také zůstalo.

4. Jak došlo k tomu, že se mezi nimi objevil i „ženský element“?
Samozřejmě netrvalo dlouho a diváci se začali ptát, kde že mají S+H maminku. Na svou dobu odvážná rodinná konstelace zavdávala příčinu peprným spekulacím, jakpak asi pan Spejbl k Hurvínkovi přišel. Skupa však roli „matky“ nechtěl karikovat. A tak zůstala dodnes neznámá... Stejně jako kdysi Skupa hledal partnera pro Spejbla, začal se po čase rozhlížet i po rovnocenném kamarádovi pro Hurvínka. Nakonec jej inspirovala hovorná dcerka jeho kamaráda, a Mánička byla na světě. Její první představitelkou byla Anna Kreuzmannová – mimochodem v již požehnaném věku ztvárnila svéráznou babičku ve filmu Šakalí léta. V roce 1945 převzala roli Máničky Božena Weleková, která ji hrála dalších dvacet let, a poté, co odešla do důchodu, moje matka Helena Štáchová, současná ředitelka a kmenová autorka divadla S+H. Čerstvá osmdesátnice Mánička je navíc postavou, která nejvíce měnila svou „image“ – autorem její první podoby byl Jiří Trnka. Pozvolna se proměňoval také její naturel. Zpočátku to byla poslušná, zakřiknutá a udivená holčička, a i když dodnes je spíš „šprtka“, má podstatně více odvahy rozhodovat se a jednat sama za sebe.

5. A jak přišli Spejblovi k nerozlučnému psu Žerykovi?
Žerykův příchod ke Spejblům je trochu kuriózní. Poprvé vstoupil na scénu spolu s Máničkou – 19. dubna 1930. Jednalo se o představení pro dospělé, ve kterém Spejbl – v té době ještě proháněl každou sukni – opět vzplál a prchl z domova, kde zanechal synka Hurvínka. Toho v parku utěšuje holčička, což není nikdo jiný než Mánička. Šlo o jejich první setkání – tehdy si dokonce ještě onikali! Žeryk původně patřil právě milé pana Spejbla a k Hurvínkovi se připojil poté, co jeho panička omdlévá pod tíhou informací, které se o panu Spejblovi dozvídá. Hurvínek se totiž rozhodl, že taťuldu musí získat zpět, a nejlépe to půjde tak, když ho u jeho milé pomluví. Od chvíle, kdy dotyčná kapituluje, se Žeryk stává součástí Spejblovic rodiny.

7. Kdy se objevila bábinka?
Bábinka, celým jménem Kateřina Hovorková, je paradoxně z celé rodiny nejmladší. Její jevištní debut je datován 12. září 1971. Můžeme si pohrát s myšlenkou, že ji Mánička dostala k svátku – tedy na Marii. Ženské protějšky pana Spejbla se však sporadicky objevovaly na scéně už před příchodem bábinky. Jejími předchůdkyněmi byly paní Frňoulová, dále paní Drbálková a Švitorková – je zajímavé, že jejich jména většinou odkazují k „povídavosti“.

8. Povaha Spejbla a Hurvínka se s lety dost proměňovala. Jací byli na počátku?
Spejbl byl zpočátku spíše takzvaný pivní stratég a lenoch, který se rád poslouchal a považoval se za duchaplného, rád si také zapěl nějaký ten pikantní „chanson“. Hurvínek pak býval zakřiknutý, ale netrvalo dlouho a stal se podstatně prohnanějším – co mu také zbývalo, když měl takového otce, jakým Spejbl ve svých počátcích bezesporu byl. Ale i jejich vztah navzdory stálému vzájemnému pošťuchování časem zvroucněl. Obecně se dá říci, že jejich humor byl zpočátku ovlivněn dadaistickou hravostí, postupně se stával satiričtějším – svůj podíl na tom mělo i dobové klima, válka atd. V době mého otce Miloše Kirschnera, který byl činný také autorsky, se Spejbl s Hurvínkem stávají dokonce filozofujícími klauny.

9. Vida, Spejbl coby lenoch, který popíjí, je tomu dnešnímu dost vzdálený. Jak to s dvojicí pokračovalo dál?
Po únoru ´48 bylo těžké najít pro otce a syna Spejblovic ražení přijatelnou společenskou polohu. Co s otcem ve fraku a dřevácích a jeho nezbedným synkem? Dokonce se vyskytl i pokus uvést hru, v níž by se Hurvínek zhlédl v pionýrech, ale pro nezájem publika se hrála jen šestnáctkrát. Skupa se navíc v té době začal potýkat se závažnějšími zdravotními obtížemi, rovněž se mu nedařilo najít vhodné autory. Situace se začala zlepšovat s počátkem padesátých let, kdy se Skupův soubor podstatně omladil. Mezi jinými se členem divadla stal také Miloš Kirschner, který z politických důvodů nemohl dokončit studia práv (pobyl i ve vězení a u PTP) a nemaje mnoho příležitostí najít slušnou práci, vzpomněl si na svůj koníček z mládí – loutkařinu a ucházel se o místo ve Skupově souboru. Záhy pak začal role S+H inkognito alternovat, teprve po letech jej Skupa veřejně prohlásil svým nástupcem. Díky tomu byli diváci na Kirschnerova Spejbla s Hurvínkem zvyklí, a tak „jejich příběh“ mohl i po Skupově smrti pokračovat. Kirschner hrál Spejbla s Hurvínkem nakonec o třináct let déle než Skupa. Díky němu také poprvé promluvili cizími jazyky, a také on vychoval svého nástupce – Martina Kláska, který se nelehkého úkolu pokračovat v této tradici ujal, navázal i na autorskou dílnu divadla, stal se uměleckým šéfem souboru a své hry i režíruje.

10. Je pravda, že váš otec byl mimořádně talentovaný na jazyky?
Otec měl pro jazyky nesporně nadání, také pro něj byla typická důkladnost, s jakou se jejich studiu a přípravě cizojazyčných verzí představení věnoval. Japonštinu studoval dokonce dvanáct hodin denně! Nakonec byl schopen nejen odehrát představení, ale dokonce i improvizovat. Uměl anglicky, německy, francouzsky. V tradici cizojazyčných představení nadále pokračujeme a Martin Klásek a Helena Štáchová obohatili seznam jazyků, v nichž S+H účinkovali, například o čínštinu (nedávno moderovali český den na Expu v Šanghaji), a zřejmě se začnou věnovat vietnamštině – což by byl již 21. jazyk, kterým by naši hrdinové promluvili!

11. Hurvínek se stále proměňuje – na nahrávkách z 60. let poslouchal bigbít, v 80. letech Dalibora Jandu, ten dnešní už zná internet. V čem myslíte, že jsou se Spejblem stále stejní?
Oni jsou takoví cestovatelé časem – musí být stále sví, a přesto být schopni svým specifickým spejblovsko-hurvínkovským způsobem reagovat na dobu, ve které se právě nacházejí. Jinak by se divadlo stalo muzeem a jeho existence by neměla smysl. Otec Spejbl je takový nepochopený mág, který se účastnil ledasčeho, což ostatně naznačuje i jeho úbor – „dřeváky“ počínaje a „frakem“ končel Byl však vždy důrazně vyprovozen. Přesto se stále neúnavně zamýšlí nad vším, co ho obklopuje, a dokáže danou situaci trefně pojmenovat. Je však třeba dodat, že vzhledem k jeho založení se toho dopouští mnohdy téměř nedopatřením. Hurvínek je na tom podobně – jeho dětská zvídavost je někdy přímo jasnozřivá a dokáže otecka Spejbla pořádně potrápit. Navíc nesmíme zapomínat na Máničku, paní Kateřinu a Žeryka.
ν Mimochodem, kolik je vlastně Hurvínkovi na jevišti let?
Hurvínkův věk se pohybuje v rozptylu tak od šesti do devíti let, podle požadavků autorů.

12. Kolik lidí v divadle působí?
Je nás třicet pět – včetně administrativy. Panuje zde téměř rodinná atmosféra. Protože jsem v divadle vyrůstala, pamatuji si některé dnešní kolegy ještě z dětství. Doufám a skoro si troufám říct, že věřím, že se zase najdou další „otcové“ a „matky“ pro naše dřevěné hrdiny. V současnosti Spejbl s Hurvínkem oslovují již čtvrtou generaci diváků!

13. Jak říkáte, vyrůstala jste s Hurvínkem. Připadalo vám samozřejmé, že u něj zůstanete?
Dá se říct, že jsem jakýsi jejich druhotný produkt, neboť se rodiče v divadle seznámili. Ale to, že v divadle budu jednou také pracovat, jsem nijak cíleně neplánovala. Táhlo mě to k psaní, a tak mě jednou táta jen tak z legrace vyzval, ať zkusím napsat nějaký dialog – a vznikla z toho první hra, na které jsem se podílela. Dnes již v divadle působím téměř patnáct let. Členem „Spejblovy tvůrčí dílny“ se nakonec coby scénograf, autor a režisér stal nedávno i můj bratr, který vystudoval FAMU.

14. Jaké bylo dětství s Hurvínkem? Jezdili s vámi rodiče na zájezdy?
Do dvou let jsem s rodiči vyrážela na zájezdy, ale po narození bratra se naše cestování s divadlem stalo pro rodiče neúnosné, a tak jsme zůstávali doma. Jinak dětství s S+H bylo poklidnější, než by se zdálo. Rodiče si práci domů nenosili. Jako malí jsme ale často poslouchali příběhy S+H na deskách, to už toho naši měli po práci v divadle dost a jen si přáli, aby to „pištění“ , jak tomu sami říkali, netrvalo moc dlouho.

15. A teď k současnosti: v blízké době se mají v kinech se objevit hned dva nové filmy se Spejblem a Hurvínkem…
Natáčení si S+H stačili vyzkoušet již ve 30. letech, kdy vznikl film Všudybylovo dobrodružství, ve kterém kreslený Hurvínek divákům představoval tehdy novou, moderní budovu Československého rozhlasu. V 50. letech pak vznikly dodnes půvabné animované filmy: Jiřího Trnky Cirkus Hurvínek a Spejbl na stopě Břetislava Pojara. V současnosti se připravuje 3D animovaný film s S+H, který by měl přijít do kin v roce 2012. V červnu byl jako první vlaštovka uveden 3D záznam našeho divadelního představení Hurvínek na scéně.

16. Na nahrávkách s Hurvínkem se často objevovali známí herci, třeba František Filipovský, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský… Museli jste herce přemlouvat?
Dodnes je nám ctí, že na našich CD vystupují vynikající herci. Zajímavé je, že když někoho oslovíme, na herecké setkání s S+H se dokonce velice těší! Doposud jsme ještě nikoho přemlouvat nemuseli.

17. Kolik her a desek za sebou divadlo zatím má?
Doposud jsme uvedli přibližně 250 původních her. Největším rekordmanem v počtu repríz je představení Skupy a Weniga Hurvínek mezi broučky, které mělo na 2000 repríz. Některé tituly pak byly natočeny na desky či opačně – byly z desek přeneseny na jeviště. Letos byla Divadlu S+H udělena dokonce „briliantová deska“ za více než 5 000 000 prodaných nahrávek. Dalším vlastníkem této desky je už jen Karel Gott! Z nahrávek českých titulů má prvenství v prodejnosti Vánoční kapr u Spejblů, kterého se prodalo skoro 93 tisíc zvukových nosičů. Kupodivu ho ale překonala nahrávka v němčině Spejbls Urlaub mit Hurvínek s prodejem 101 tisíc nosičů!

18. Co teď právě v divadle hrajete?
Nejčerstvější hrou je představení pro dospělé od Štáchové a Kláska Spejblovo hudební zmatiné, které jsme uvedli u příležitosti slavnostního otevření rekonstruovaného divadla 1. dubna 2010. Právě probíhají zkoušky na novou Kláskovu dětskou hru Hurvínkovo dobrodružství, která bude premiérově uvedena v září. Na repertoáru máme osm představení pro děti a dalších šest představení pro dospělé.

19. Líbí se divadlo i současným dětem?
Dnešní děti se projevují podstatně živěji než my. Co si pamatuji, člověk nesměl v divadle ani špitnout, natož zašustit pytlíkem. Dnešní děti však představení i komentují, vše je uvolněnější. Ale to, že je S+H stále dokáží upoutat, je fascinující. Jejich kouzlo stále trvá.

20. V naší rodině se odjakživa citovaly oblíbené výroky z Hurvínka. Jaké díly máte ráda vy? Opakujete si také občas něco?
Měla jsem ráda Hurvínkova strašidýlka, Staré pověsti české, Hurvínkova sněhuláka, Hurvínka a draka... Jednu z citací jsme dokonce používali vůči našemu tátovi, a sice: „Tvoje rozkazy postrádají jasnosti, z čehož vzniká galimatyáš.“ A dost často si spolu se Skupovým Hurvínkem v duchu říkám: „Ach bože, jak je to všechno tajemné!“

Autor: Martina Oplatková
Foto: Miroslav Martinovský
 
Poznámky
Rozhovor byl publikován v časopise Naše rodina, číslo 27 v roce  2010
 
Poslední aktualizace: 14.9.2017
[ nahoru ]