*** ROZHOVOR - MARTIN KLÁSEK ***
 

Martin Klásek

25. února oslaví neuvěřitelné šedesátiny Martin Klásek.
Jako příspěvek k "Roku otců S+H", v dne jeho krásných kulatin, s ním přinášíme rozhovor. 

- narozen 25.2. 1957
- od roku 1973 v Divadle S+H
- v roce 1974 poprvé promluvil za Hurvínka (a trochu i Spejbla)
- od roku 1982 pravidelně hraje S+H
- od roku 1990 je uměleckým šéfem souboru
- v roce 1994 premiéra první autorské hry Hurvínek a zrcadlo
- 23.2.2016 premiéra zatím poslední hry Hurvínkovo přání
- 25.2.2017 šedesátiny 


1. Do D S+H jste nastoupil v roce 1973. Tedy v pouhých 16 letech po té, co vám nevyšla konzervatoř. Byl jste tedy z toho tenkrát spíše zklamán, nebo nadšen? Jak jste vlastně vnímal jako dítě a posléze student Spejbla s Hurvínkem?
To, že jsem se po neúspěšných talentových zkouškách nedostal na pražskou konzervatoř, bylo pro mě pochopitelně velkým zklamáním. Byl jsem divadelní dítě. Matka baletka, otec herec. Velmi často mě a sestru brávali do zákulisí Jihočeského divadla, kde jsme trávili čas, když rodiče zkoušeli. Já nejvíc v rekvizitárně mezi meči, kordy a halapartnami a sestra ve vlásenkárně, kde se vyráběly paruky. Byl jsem tedy již od útlého dětství řádně divadlem nasáklý. Takže jsem si ani neuměl představit, že bych v životě měl dělat něco jiného, než divadlo. Po oněch prohraných zkouškách jsem nastoupil do učňovské školy na obor dřevomodelář. Od konce prvního pololetí jsem ale už věděl, že od nové divadelní sezony nastoupím v divadle S+H coby elév-loutkoherec. Ředitel Kirschner si mě tehdy na jaře, na prosbu mého otce, pozval k sobě do kanceláře a já mu musel ukázat to, co jsem předvedl při přijímačkách na konzervatoř. On usoudil. že to není až tak špatné a přijal mě! Spejbla s Hurvínkem jsem jako pojem znal, tak jako každý. Jen jsem je do svých patnácti let nikdy neviděl na vlastní oči. Teprve právě toho jara, kdy jsem byl u Kirschnera jsem měl možnost vidět večerní představení "Mnoho Spejblova povyku pro nic." Tohle setkání bylo pro mě naprosto fascinující! Nikdy předtím jsem neviděl takto mistrovsky vedené a mluvené loutky- Spejbla s Hurvínkem jsem začal okamžitě vnímat jako světové hvězdy,

2. Co pro Vás znamená Skupovská éra a co éra Kirschnerova? Máte nějaké oblíbené části z jejich tvorby – některé jejich dialogy, hry, nahrávky?
S tzv. Skupovskou érou se setkávám v našem divadle dodnes, protože v různých zahraničních pořadech, které připravujeme zejména pro exotičtější části naší Zeměkoule, kde doplňujeme textovou, tedy dialogovou část představení vizuálními loutkovými výstupy. Zde používáme právě i loutky, se kterými ještě hrával Josef Skupa se svými kolegy, Tím se vlastně neustále hlásíme k jeho odkazu. Ze Skupových dialogů mám asi nejraději “Užovky”.
Kirschnerova éra je bych řekl mnohem rozmanitější, zajímavější a progresivnější, než ta předešlá. Přinesla na jeviště D S+H nové postupy výroby incenace, nové nápady v technologii loutek a nové principy tvorby. Kirschner přivedl Spejbla s Hurvínkem na předscénu a po vzoru V+W z nich vytvořil filozofující slovní klauny. V té době také vznikly Kirschnerovy nejlepší dialogy pro dospělé. Na naší scéně se poprvé objevil princip černého kabinetu, tedy vedení loutek za pomocí černého divadla.
Z Kirschnerovy éry mám asi nejraději dialog “O lásce” a co se týká audio nahrávek, tak to asi bude “Past na Hurvínka”.

3. První alternaci s Milošem Kirschnerem jste si vyzkoušel již v roce 1974 a poté pravidelněji od roku 1982. Miloš Kirschner říkával, že co s týká předávání hereckých zkušeností, tak Josef Skupa nebyl moc na řeči a vše se od něj naučil odpozorováním. Jak takové předávání zkušeností probíhalo mezi panem Kirschnerem a Vámi? Byl pan Kirschner přísným učitelem?
Tak u mě to bylo trochu jinak, protože pan Kirschner moc rád předával nám mladým své zkušenosti. Hodně si s námi povídal o kultuře a principech tvorby. Dokonce nám v jednom období dával lekce němčiny, protože divadlo zajíždělo často do německy mluvících zemí. Když se ukázalo, že mám dispozici k mluvení za Hurvínka, tak se jeho pozornost na mě usoustředila víc, než na ostatní začátečníky. K jedněm narozeninám mně dokonce koupil třídílný soubor “Dějin českého divadla”. Pak mě sem tam prozkoušel, aby zjistil, že si v nich skutečně čtu.

4. Při přechodu ze Skupovské na Kirschnerovskou éru se Spejbl s Hurvínkem proměnili z trochu omezeného a přitroublého pantáty se zlobivým, prostořekým a zanedbávaným synstvem na mírně popleteného, ale starostlivého taťuldu se zlobivým, ale zvídavým synkem. Vnímáte nějaký další posun v jejich vývoji, nebo se snažíte držet tohoto osvědčeného schématu?
Kdyby Spejbl s Hurvínkem dál neprodělávali určité proměny, to znamená nešli by tzv. s dobou, pak bychom je asi pomalu ukládali do pomyslného hrobu. Myslím tím tedy to, že i když se občas vracíme do historie a používáme v našich kreacích prvky, kterým již dávno odzvonilo, snažíme se i my o to, aby byli současní. Vyvíjí se náš slovník, věci, které nás obklopují, nové materiály atd. To všechno se promítá do naší dnešní tvorby. Určitým “prokletím” je ale to, že divák, který zná Hurvínka se Spejblem již od útlého dětství, je chce mít takové, jaké znal, když byl dítětem a když pak přivede svoje děti, či vnoučata do divadla, pak očekává, že tam najde ty svoje hrdiny z mládí. Pochopitelně v rovině představení pro dospělé je to trochu jinak a my si můžeme z Hurvínka dovolit udělat i obhroublého puberťáka s problémy dnešních teenagerů. Spejbl pak může tu a tam poučovat synka o životě s výrazně větším rozhledem, než tomu bylo např. za Skupy.

5. Když srovnáme hlasové podání Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy a Miloše Kirschnera, tak je to rozdíl velmi významný, ale vaše interpretace je té Kirschnerově neobyčejně podobná. Dá se k takovéto podobě dostat úsilím, nebo je to šťastná náhoda? Myslíte, že Váš budoucí nástupce by mohl mít v interpretaci větší odlišnosti než tomu je u Vás ve srovnání s panem Kirschnerem?
Já jsem měl to štěstí, že jsem byl s Milošem Kirschnerem pohromadě 22 let. Takhle dlouhou dobu jsem jej mohl pozorovat při tvorbě a hraní. Pochopitelně se mi jeho interpretace dostala, jak se říká až pod kůži, takže je celkem pochopitelné, že ta podobnost mezi mými hlasy a těmi jeho není čistě náhodná.
Další interpret si zřejmě bude muset dát, alespoň zpočátku pozor na to, aby nebyl příliš odlišný. Jinak ho bude publikum jen těžko akceptovat.

6. Přišly někdy za Vaše působení v divadle tak těžké chvíle, že jste měl chuť všeho nechat a jít dělat něco úplně jiného?
Tak těžké chvíle ještě naštěstí nepřišly a doufám, že ani nepřijdou! Já tuhle práci miluji a neumím si představit, že bych dělal něco jiného.

7. Dotaz z FB (Pavel Hegedüs): Nahrávek a divadelních her jste již v roli Spejbla a Hurvínka namluvil nespočet...je ale mezi nimi některá nahrávka oblíbená která by alespoň o kousíček nad ostatními vedla? Tak jako my posluchači máme své oblíbené nahrávky, máte i Vy, který svůj hlas této dvojici propůjčujete denně, nějakou kterou řadíte o stupínek výše nad ostatními?
Pro mě to zřejmě bude nahrávka scénky S+H “Ukolébavka” z CD “Hurvínkovo trápení se školou”, autorky Heleny Štáchové z roku 2012.

8. Dotaz z FB (Kamil Malát): Za své dlouholeté působení u Divadla S+H jste zažil stovky představení nejenom u nás, ale i v zahraničí, mnohdy v exotických destinacích. Vybavujete si nějaké představení, které bylo ať už v pozitivním či negativním smyslu natolik výjimečné (netradiční, zvláštní, unikátní…), že vám z nějakého důvodu utkvělo v paměti?
Před několika lety jsme hostovali v Berlíně. Máme tam spoustu fanoušků napříč všemi generacemi, kteří se na naše hostování vždy velmi těší a my pochopitelně na ně. Co čert nechtěl, já pekelně nastydl a čekalo mě vyprodané večerní představení. Spejbla jsem byl schopen odmluvit, ale horší to bylo s Hurvínkovou fistulkou. Chraptěl jsem a barva hlásku se ztrácela. Rychle mě odvezli autem do nemocnice, kde jsem dostal obstřik na hlasivky a vitamínovou injekci. Hrát se prostě muselo. Zpočátku představení to šlo jakžtakž a já odmluvil první dialog Spejbla s Hurvínkem. S druhým dialogem to již bylo horší a chrapot fistule zesílil. Při třetím už jsem ji začal ztrácet. Při čtvrtém byla zcela pryč a já za Hurvínka jenom sípal, nebo spíše šeptal. V hledišti sedělo 860 diváků a nikdo ani nedutal. Během další promluvy S+H už nešlo ani to šeptání. Samozřejmě jsme z téhle situace měli všichni napjaté nervy!
V posledním dialogu ke mně k mikrofonu, u kterého jsem hrál texty, přistoupila Helena Štáchová a vyloudila ze sebe jakýsi Hurvínkův pseudohlásek a spolu jsme tak dohráli představení. Bylo to poprvé a já doufám, že naposled, kdy za Spejbla s Hurvínkem nemluvil jeden herec. Při děkovačce potom Helenka před diváky omluvila mojí indispozici a publikum nás odměnilo bouřlivým dlouhotrvajícím potleskem.

9. S divadlem nejčastěji vystupujete v Německu. Němcům zní česká němčina příjemně, mají pro ní dokonce termín „Prager Deutsch“. Je jasné, že při natáčení německých CD a DVD namlouváte Spejbla a Hurvínka sám. Využili ale někdy v Německu vašich jazykových schopností a libozvučnosti Prager Deutsch i jinak? Konkrétně, zahrál jste si v němčině i jiné postavy než S+H?
Jsem jedním z mála českých herců, který daboval v německém jazyce. Šlo o animovaný seriál pro děti s názvem “Oiski poiski” německé televize ARD, kde jsem namluvil jednu z pěti hlavních postav a právě ten náš slovanský přízvuk byl pro tu roli důležitý. Bylo to tehdy 26 dílů.

10. Předchozí otázka směřovala k mluvení postav. Máte za sebou dlouhá léta rozhovorů S+H a tak si tyto dva v ústech těžko spletete nebo přehodíte. Jak je to ale s dalšími postavami? Ve hře Pohádky pro Hurvínka jste jeden čas mluvil vedle S+H téměř všechny vedlejší postavy. Tyto postavy se samozřejmě na jevišti potkávaly. Někdy i všechny najednou. Jak je to pro Vás těžké? A máte nějaký rekord v počtu „najednou“ mluvených loutek?
Pochopitelně, že když je potřeba, tak mluvím i za jiné postavy. Je to pro mě veliká zábava a myslím, že za nejvíc postav v současném repertoáru mluvím v inscenaci pro dospělé “Dějiny kontra Spejbl” a to sedm.

11. Obecně se ví, že jste skvěle vybavený jazykově. Méně známé je, že jste i vynikající „vodič“ loutek. Vzhledem k hlasové vytíženosti moc času na vodění nemáte. Nechybí Vám to? A využijete tuto svou další odbornost i jinak? Např. jako autor nebo režisér?
Je téměř nutností, aby interpret Spejbla Hurvínka byl i výborným vodičem. Bylo tak u Skupy i Kirschnera. Já si občas vodím Hurvínka, nebo Spejbla, podle toho, jak daná situace vyžaduje. Rád si vymýšlím i sólové a hromadné loutkové výstupy, které pak sám narežíruji. Jsme autorským divadlem a právě k tomu patří i přinášení nápadů pro vizuální čísla, která jsou nezbytnou součástí našich představení.

12. Vašimi ústy promluvili Spejbl s Hurvínkem již ve 24 jazycích. Za jak dlouho se naučíte repliky v jazyce, který neznáte? A je nějaký jazyk u kterého kvůli jeho náročnosti doufáte, že ho již nebudete muset použít?
S+H promluvili celkem ve 24 jazycích. Mými ústy však zatím ve čtrnácti. Těmi nejobtížnějšími jsou určitě ty asijské. Zejména vietnamština a čínština. Pak také arabština má výslovnostní záludnosti, se kterými je třeba se poprat. Máme vždy pečlivou přípravu s překladatelem. Učíme se výslovnost, poté text plynule číst, dále vnášet herecké důrazy atd. Když je tohle všechno řádně nastudováno, tak se jde na jeviště a tam se musíme sehrát s loutkoherci, aby věděli, co daná slovíčka znamenají. Jsme samozřejmě vždy velmi napnutí, zda nám publikum v dané zemi bude rozumět. Zatím jsme všude dopadli dobře a to je pro nás vždy veliké vítězství a zadostiučinění.
Příprava daného textu obvykle trvá asi tak měsíc a pak se ještě zkouší na jevišti. Je to kolikrát velký boj, ale zatím jsem neměl pocit, že bych nějakou výzvu chtěl dopředu vzdát.

13. Co pro vás osobně Spejbl s Hurvínkem představují? Je to směs odpovědnosti, radosti, tvůrčího vyjádření a překonávaní překážek, nebo některá ze složek výrazně převažuje?
Spejbl s Hurvínkem jsou pro mě smyslem života. Dali mně možnost rozdávat radost publiku a posluchačům. Díky nim se mohu realizovat nejen coby interpret, ale objevil jsem v sobě i tvůrčí ambice jako je psaní nebo režírování. Práce s nimi a pro ně mě neustále nabijí!

14. Kromě toho, že jste umělecký šéf souboru D S+H a interpret Spejbla a Hurvínka, jste i režisér a autor některých jejich her. Je to práce víc než jen na plný úvazek. Máte také čas na soukromý život? Jak vlastně nejraději trávíte volný čas a máte nějaké koníčky na odreagování?
Volný čas nejraději trávím pochopitelně s rodinou. Máme dvě vnučky, první desetiletou a druhá se mladší dceři narodila na letos na Nový rok. O zábavu tedy mám i doma postaráno. Rád pracuji na chalupě v Pošumaví. Takové ty potřebné chalupářské činnosti, jako zednické drobnosti nebo řezání dříví apod. To je skvělý relax. Jen to máme z domova trochu z ruky, a tak se tam během divadelní sezóny moc nedostanu. V Praze si to nahrazuji sportem. Víc než 15 let hraji pravidelně squash. Při něm si ty veškeré starosti a tvůrčí muka pěkně vymlátím pryč.

15. Hurvínek vloni oslavil 90. narozeniny, Spejbl oslaví za tři roky dokonce už 100. narozeniny. Jak vidíte jejich budoucnost?
Já se do budoucnosti snažím vždy dívat s optimismem. Nejinak je to v případě mých ušatých svěřenců. Naše generace v čele s Helenou Štáchovou zdárně popotáhla káru jejich života a já jim přeji, aby se parta těch mladších tvůrců, která se kolem nich už v divadle několik let tvoří, dělala všechno pro to, aby neztráceli příznivce, posluchače a diváky. Protože bez diváků by nemělo smysl divadlo dělat. A protože ona mladší generace má na co navazovat a rozvíjet tradici D S+H po mnoho dalších let, nemám obavu o další slavné období S+H.
 
Fotogalerie

(kliknutím pravým tlačítkem a vybráním volby "zobrazit obrázek" se fotka ukáže ve větší velikosti)

Foto z období, kdy se Martin snažil přizpůsobit Hurvínka k obrazu svému. Nebo že by to bylo kvůli hře O fousatém Hurvínkovi...? Martin si skvěle rozumí se všemi loutkami Martin Klásek se svými svěřenci Někdy má Martin pocit, že mu jeho svěřenci přerůstají přes hlavu:-)  Jedna z nejnovějších propagačních fotek Martina Kláska
Poznámky
Rozhovor byl se svolením převzat z oficiální facebookové stránky Divadla S+H
Datum prvního zveřejněni: 25. 2. 2017 (publikováno v den 60. narozenin Martina Kláska)
 
Poslední aktualizace: 4.9.2017
[ nahoru ]