*** LIDÉ ZA OPONOU - ONDŘEJ LÁŽNOVSKÝ ***
 

Ondřej Lážnovský

- nový interpret Spejbla a Hurvínka
- loutkoherec, režisér
- vodí v alternaci Hurvínka a ztvárňuje řadu dalších postav

absolvent DAMU - režie-dramaturgie KALD
Angažmá:
1993/94 – 2004/05 herec divadla Lampion
2004/05 – 2006/07 umělecký šéf divadla Lampion
2006/07 – 2009/010 umělecký šéf činohry MD Kladno
2009/10 - Divadlo S+H
Externí člen loutkové skupiny České televize (Kouzelná školka, Jů+Hele…atd.)

Režie v divadle S+H:
Hurvínkova nebesíčka, spolurežíroval představení Dějiny kontra Spejbl, spolurežíroval i Hurvínkovo přání, kde je navíc spoluautorem.

Režie mimo D S+H: 
Více než padesát divadelních režií - Studio Damúza, divadlo Aha, Lampion, divadlo A.Dvořáka Příbram, Městské divadlo Kladno, divadlo Aqualung, divadlo z Praku, divadlo Disk, Divadlo J.K.Tyla Plzeň.

Ve volném času se věnuje se dvojčátkům Jonášovi a Matějovi a psovi Indianě.


1) Máte za sebou dlouhou a úspěšnou profesní minulost. Mohl byste nám blíže přiblížit jednotlivé etapy svého uměleckého vývoje?
V divadelní sezóně 93/94 jsem nastoupil jako elév do kladenského divadla Lampion. Omylem…Sháněl jsem po škole práci v Kladně, kde jsem v tu dobu bydlel. Shodou okolností, jsme s kamarádem natáčeli jeho film pro přijímací talentové zkoušky na FAMU. Během práce jsem se seznámil s členkou divadla Lampion a ta mi řekla, že v souboru je volné místo. Přišel jsem na pohovor a byl přijat. Doma z toho moc velkou radost neměli. Jedna z babiček si myslela, že jsem se dal k cirkusu a že žiju někde v maringotce. Babička chtěla abych šel na řemeslo a opravil jí pračku…
V Lampionu jsem zůstal členem hereckého souboru do konce roku 2005. Potom městské zastupitelstvo vyhlašovalo konkurs na nového uměleckého šéfa a na popud tehdejšího scénografa pana Tománka jsem se do výběrového řízení přihlásil a uspěl.
Po dvou letech jsem dostal po režii Gogolovy Ženitby nabídku na post uměleckého šéfa činohry MDK. Po dalších dvou letech jsem odešel a nastoupil do divadla S+H.

2) Co Vás vedlo k rozhodnutí dát přednost loutkám před činohrou?
Nevybíral jsem si. Shodou náhod jsem nastoupil do dětského divadla, později jsem dostal nabídky na činoherní režie…ale vnitřně se v divadle stále cítím dost nepatřičně. Někdy je ten pocit silnější někdy slabší…Mám pocit, že tím „nejsem praštěný“.
Dost o svých divadelních schopnostech pochybuji. Spíš se považuji za nejistého, takže se ze strachu ze selhání na jednotlivé úkoly připravím. Nakonec jsem se přihlásil v pokročilém věku 26let na DAMU, aby mi někdo soudný řekl, ať se tomuhle oboru nevěnuji, ale přijali mě. A během studia na alternativní větvi říkali, že jsem málo alternativní. Na činoherní katedru, kam jsme chodili na režijní propedeutiku k panu profesorovi Vostrému a panu režisérovi Schejbalovi, by mě asi přetáhli. Jenže můj hlavní pedagog byla paní docentka Schartová a ta by mi to do smrti neodpustila, tak jsem zůstal. :-)
Jenže po škole mi v loutkárnách říkali, že jsem moc činoherní a v činohrách zase, že jsem moc stylizovaný…

3) I v současné době kromě divadla Spejbla a Hurvínka pracujete na projektech pro různá činoherní divadla. Je to vůbec možné časově skloubit a nerezignovat přitom na rodinný život?
Moc skloubit se to nedá…. Navíc vím, že mám sklony k workholismu, ale poučil jsem se. Takže se snažím zodpovědně plánovat dostatečně dopředu a určitých projektů se nezúčastňovat dokud kluci nepovyrostou.

4) Zdá se, že u většiny nehurvínkovských projektů jste scénář i režii měl na starosti sám. Není pro vás těžké být v D S+H spoluautor a spolurežisér a přistupovat tudíž na řadu kompromisů? Jakým způsobem prosazujete v těchto situacích svůj názor?
Už jsem se zmínil, že nemám žádné „tajné“ ambice. Jsem tvůrce, který pracuje na zakázku. Dostanu nabídku a začnu se jí věnovat. Dokážu pracovat v týmu. Za svou dlouhou praxi jsem nedostatek talentu nahradil zkušeností. Prošel jsem v divadle různými fázemi a posty. Byl jsem učedníkem ve vleku, tahounem, šéfem, dramaturgoval jsem…Vím jaké jsou mantinely a povinnosti „přidělených rolí“.Nevadí mi dělat ráno mrkev a odpoledne režírovat třeba muzikál nebo dětský pořad v televizi.
Řečeno shrnutě - roli kterou mi Martin nebo Denisa přidělí dělám. Nemám s tím žádný problém.

5) Velkou novinkou pro širokou veřejnost se stala zpráva o tom, že vás Martin Klásek jmenoval jako svého nástupce v interpretacích Spejbla a Hurvínka. Jak dlouho tato myšlenka uzrávala? Měl jste takovéto ambice již při nástupu do divadla?
Tohle je dost tenký led! Je třeba si k tomu něco říci. Nejsem žádný Martinův nástupce!! Budu za sebou mít první herecký pokus v roli pana Spejbla a Hurvínka. Je to jen první pokus.
K tomu abych mohl být opravdovým nástupcem je z mého úhlu pohledu třeba splnit pět podmínek.
Za prvé, Martin Klásek musí být s mým účinkováním v rolích S+H opravdu spokojený. Je pokračovatelem mnohaleté tradice, spolutvůrcem díla, které bych mohl svým nedokonalým výkonem pohanět. A to nepřichází v úvahu.
Za druhé, musím vnitřně cítit, že potenciál, který se zdá, že bych mohl mít, se může dál rozvíjet, že to není momentální vstupní deviza a zároveň konečný strop. To by bylo málo…Já jsem divadelní univerzál: hraju, zpívám, tančím, režíruju, píšu, ale hrát Spejbla s Hurvínkem je čistá specializace a v tomhle oboru „zatím“ nejsem pevný v kramflecích.
Za třetí, musím být akceptovatelný pro kolegy. Je to stejný stav jako u Martina Kláska. Celý profesní život věnují poetice S+H. Většina zažila i pana Kirschnera, takže vědí své…
Za čtvrtě, jsou tu diváci. Kvůli nim vše děláme. Nejsme uzavřená divadelní laboratoř pracující jen pro vlastní potěšení. Pokud nebudu akceptovatelný pro širokou divadelní obec, je mi líto, ale vrátím se ke své původní roli.
A za páté, je tu moje rodina. Za těch víc jak dvacet let jsem se naučil připravovat se na jednotlivé úkoly, vím, kolik na co potřebuji času, kde jsou mé hranice. Vymezím si na možnou novou roli určitý čas. Pokud v něm budu schopen své hranice posunout, abych byl plnohodnotným pokračovatelem tradice, moc rád se jí zhostím, pokud ne, nemá cenu se trápit a okrádat rodinu o drahocenný čas a divadlo o čas na hledání vhodnějšího pokračovatele.

6) Jak se v roli čtvrtého otce Spejbla a Hurvínka cítíte? Převažuje spíše radost a hrdost, nebo tréma z pocitu zodpovědnosti?
Neměl jsem žádná očekávání…převládající pocit je zodpovědnost a nervozita :-)

7) Máte představu jakým směrem se ve Vašem podání budou Spejbl a Hurvínek ubírat? Budete jejich charaktery pevně držet ve vytyčené linii, nebo máte o jejich vývoji svou představu?
Jsem ve fázi přijímání rad a určitých charakterových a vztahových zákonitostí obou figur. Dál jsem se zatím nedostal.

8) Jak vnímáte celkové vyznění Spejbla a Hurvínka v péči jejich dosavadních otců? Oslovuje Vás například i něco z éry Josefa Skupy?
Éra Josefa Skupy mě zcela minula. Když slyším některé jeho nahrávky je to pro mě takový punk :-). Hodně improvizace a vnitřní nespoutanosti.
Na interpretaci pana Kirschnera jsem vyrostl. Charakterově obě postavy ukotvil a dobarvil. Spejbl byl v jeho podání perfektně vytvořený charakter zoufalého otce s cholerickými sklony, kterého má jeho synek zcela namotaného :-)
Éra Martina Kláska je z mého pohledu nejtěžší. Konfrontuje se s dobou, která se nedá jednoduše identifikovat. Martin ale dokázal obě figury citlivě probarvovat tak, aby pro dnešní děti nebyly „Kašpárky“ z hluboké minulosti. U Spejbla rozvinul laskavost a vnitřní zoufalství z obavy „co z toho mého kluka vyroste“ a Hurvínkovi obohatil jeho jazykovou zásobu o současnější výrazivo.

9) Budete se v interpretaci Spejbla a Hurvínka nyní pravidelně střídat s Martinem Kláskem?
Zatím budu mít jedno představení…čas a divák ukáží.

10) Být interpretem Spejbla a Hurvínka znamená se do značné míry těmto figurám upsat. Nemáte obavy, že se případně budete muset vzdát některých svých dalších uměleckých aktivit?
Uvidíme, co to pro všechny zúčastněné přinese, takže obavy nemám.
 
Fotogalerie

(kliknutím pravým tlačítkem a vybráním volby "zobrazit obrázek" se fotka ukáže ve větší velikosti)

Ondřej při režírování hry Hurvínek v Hajanech. Právě v této hře si odbude i svůj křest v interpretaci Spejbla a Hurvínka. Coby externí člen loutkové skupiny České televize se mu pod ruku dostane i Muf (nebo spíše ruka do Mufa...) Ondřej se svými novými svěřenci Ondřeje bychom našli i v Kouzelné školce.
Poznámky
Rozhovor byl se svolením převzat z oficiální facebookové stránky Divadla S+H
Datum prvního zveřejněni: 22. 9. 2017
 
Poslední aktualizace: 23.9.2017
[ nahoru ]