Na konci února vyšel na DVD film Hurvínek a kouzelné muzeum, který měl premiéru vloni v srpnu. O tomto filmu bylo řečeno a napsáno dost a drtivá většina fanoušků Spejbla a Hurvínka si ho jistě nenechala v kině ujít. Přesto stručně připomeňme, o čem děj filmu pojednává: Pan Spejbl pracuje jako hlídač Muzea loutek, kterému však hrozí zbourání. Hurvínek zase jednou neposlouchá a podaří se mu proniknout do uzavřených prostor muzea, kde objeví svět, skrytý před zraky návštěvníků. A právě v podzemí je ukryto nejen tajemství kouzelného muzea, ale i klíč k jeho záchraně. Hurvínka čeká největší dobrodružství v životě, při němž musí prokázat chytrost, šikovnost, odvahu a smysl pro přátelství, aby zachránil taťuldu, ale i kouzelné muzeum a celé město z nadvlády zločinného Pána loutek.

Chcete-li si tento film vychutnat i v domácí projekci, stačí si pořídit právě vydané DVD. Cena se pohybuje okolo 180 Kč.

Další zpráva se týká aktualizace webu. Do sekce rozhovorů jsme doplnili interview, které vedl Jiří Tušl s ředitelkou Divadla S+H Denisou Kirschnerovou. Obsáhlý rozhovor vyšel v časopise MEDICÍNA & UMĚNÍ a vy si ho můžete přečíst i na našich stránkách zde.

16. března 2018 vydá Supraphon kompilační nahrávku s názvem Ať žije Mánička!. Na nahrávce, která vyjde jak v formátu mp3, tak i jako fyzický nosič (CD), najdete 8 scének, které mapují období celé historie této Hurvínkovy nerozlučné kamarádky. Za Máničku na nahrávce promluví všechny čtyři dosavadní Mániččiny interpretky - Anna Kreuzmannová, Božena Weleková, samozřejmě Helena Štáchová a nově i Marie Šimsová, pro kterou to bude premiérové audioknižní vystoupení. Hlas Marie Šimsové se objeví v poslední, zbrusu nové scénce s názvem "Okouzlení operou", která byla nahrána před několika málo dny (7.2.2018). Nedočkavci si mohou ukázku z této osmiminutové scénky, kterou společně napsali Miki Kirschner a Robin Král, poslechnout zde (1. část) a zde (2. část). Fotku ze křtu desky si můžete prohlédnout zde. Kmotrou alba se stala zpěvačka Hana Křížková, která se vyznala ze své celoživotní lásky k Hurvínkovi a také zavzpomínala na Helenu Štáchovou. Své umění předvedli noví interpreti Spejbla, Hurvínka a Máničky: Ondřej Lážnovský a Marie Šimsová.

Přehled stop nahrávky Ať žije Mánička!:
1. První setkání Máničky a Hurvínka 01:46 (Anna Kreuzmannová)
2. Máničce nejde čtení 03:45 (Božena Weleková)
3. Pohádky tetinky Švitorkové 07:21 (Božena Weleková)
4. Máničce k narozeninám 14:30 (Helena Štáchová)
5. Mánička a sluníčko 03:57 (Helena Štáchová)
6. Mánička Šípkovou Růženkou 17:02 (Helena Štáchová)
7. Hamáček a Mánička se milují 06:28 (Helena Štáchová)
8. O lásce 03:11 (Helena Štáchová)
9. Okouzlení operou 08:07 (Marie Šimsová)

Kamil Fajmon napsal pro web naposlech.cz krátký komentář k této nahrávce, který s jeho svolením použijeme i pro náš fan web:

K letošním osmičkovým výročím se se svými 88. narozeninami připojuje i Mánička. Divadlo Spejbla a Hurvínka jí ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon připravuje netradiční kompilaci. Na jednom nosiči poprvé vedle sebe vystoupí všechny holčiččiny interpretky v chronologickém vývoji. Posluchači tak mohou mezi sebou porovnávat jednotlivé herecké a dobové přístupy, CD ovšem obsahuje i vývoj osob, které se o Máničku postupně staraly.

Sestavu s názvem Ať žije Mánička! zahajuje s Josefem Skupou Anna Kreuzmannová v nahrávce z roku 1930. Jedná se o úplně první dialog, ve kterém se oslavenkyně divákům v dubnu téhož roku představila ve hře Hurvínkova jarní revue. Druhou interpretku Boženu Welekovou zachycují dva snímky z 50. let a právě v nich se objevují pečující osoby, kterým se většinou říkalo Tetinky. Paní Drbálkovou v podání Jana Vavříka-Rýze zaznamenává dosud nereedovaná scénka Máničce nejde čtení a paní Švitorkovou Míla Mellanová, mimo jiné zakladatelka Pražského dětského divadla.

Nejvíce prostoru zde pochopitelně dostává Helena Štáchová, která s postavičkou strávila polovinu století a je mezi posluchači nejznámější. Kompilace přináší i její herecký vývoj. V příběhu z roku 1969 ještě doznívá předchozí éra Boženy Welekové, v nahrávkách ze 70. let se Mániččin charakter mění, sestava v tomto období reflektuje i příchod Bábinky a nechybějí ani záznamy z nedávné minulosti.

Aby však byl přehled interpretek kompletní, je vedle archivu natočena také zbrusu nová scénka Okouzlení operou. Pro Marii Šimsovou znamená audioknižní premiéru. Dodejme, že CD Ať žije Mánička! vychází 16. března. Nahrávku najdete i v aktualizované diskografii.

Radiotéka - vydavatelství Českého rozhlasu – na svém webu oznámilo, že připravuje k vydání druhé pokračování Hurvínkových příběhů. Bohužel, stejně jako v případě první z trojice nahrávek s tímto názvem, i tentokráte se nebude jednat o nové příběhy z archivu Českého rozhlasu, ale pouze vydání fyzického nosiče (CD) s příběhy, které dala Radiotéka do prodeje již před dvěma lety, tehdy však jen ve formátu mp3. Tuto naší domněnku na náš dotaz potvrdilo i samo vydavatelství. Již nyní je tedy jasné, jaké scénky z dílny Františka Nepila budou obsahem cédéčka – obsah nahrávky si můžete prohlédnout zde.

Druhou novinkou je pak aktualizace stránky s knihami s tématikou Spejbla a Hurvínka. I přesto, že výčet knih na naší stránce je velmi vyčerpávají, stále existují publikace, které v seznamu nejsou zařazeny. To se snažíme postupně napravovat. Proto jsme do našeho přehledu přidali hned dvě "nové" knihy. Tou první je publikace Spejblovy trampoty s Hurvínkem a Máničkou, která byla nakladatelstvím Albatros vydána v roce 1970. Tou druhou je potom opravdu raritní publikace z pera Franga Weniga s názvem Otec syna poučuje, která byla v limitovaném počtu pouhých 200 výtisků, navíc neprodejných, vydána již v roce 1932.

Máte-li ve svém archivu knihy či jiné publikace, které se v našem seznamu nevyskytují, budeme rádi, pokud se s námi podělíte o informace, abychom je do přehledu mohli zařadit.

Kam dnes večer milý pane...? To byl název pořadu, který uváděla Ljuba Hermanová a jehož jeden díl byl v roce 1968 věnovaný také Spejblovi a Hurvínkovi. Pořad se nyní nově objevil i v archivu i-vysílaní České televize. V téměř třiceti minutách se v několika dobových ukázkách objeví nejenom dřevění herci, ale také principál divadla a rovněž interpret obou postav – Miloš Kirschner. Pořad sice ničím extra nenadchne, ale na druhou stranu se diváci mohou seznámit s tím, jak vypadala tehdejší tvorba divadla a také, jakým způsobem byly před padesáti lety točeny podobné pořady. Už proto jej stojí za to vidět. Najdete ho buď v našem archivu televizních pořadů s S+H zde (nutno srolovat stránku až dolů k roku 1968) nebo k přímému zhlédnutí přímo na stránce České televize zde.

Program Divadla Spejbla a Hurvínka – klíčová informace pro každého fanouška této dřevěné dvojice. Aktuální divadelní program je samozřejmě dostupný na oficiálních stránkách divadla, nicméně i pro návštěvníky našeho webu jsme vytvořili novou stránku, kde je možné si stáhnout letáčky s programem, které Divadlo S+H v jednotném a velmi povedeném grafickém ztvárnění pravidelně vydává. Na této podstránce najdete ke stažení nejenom nejaktuálnější brožurky (ve formátu pdf), ale pokud by náhodou někoho zajímalo, co se hrálo v minulosti, tak jsou zde k nahlédnutí i starší programy.

Změna programu je však vyhrazena, proto si vždy zkontrolujte program na divadelním webu.

Aktualizována byla rovněž stránka s fotografiemi z divadelních představení, kam byly doplněny nové fotky ze hry Pohádky pro Hurvínka.

Divadlo Spejbla a Hurvínka po delší pauze vrací do repertoáru dětské představení Pohádky pro Hurvínka. Poprvé ho letos diváci mohli vidět v sobotu 27. ledna 2018. Jak již název hry napovídá, Hurvínek a Mánička se ocitnou v pohádkovém světě, ve kterém během svého putování potkají mnoho klasických pohádkových postav. Na cestě se seznámí například s Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým, dědem Vševědem a jeho starostlivou matkou, králem a strážným, kteří se snaží uchránit zlatá jablka před ptákem Ohnivákem, dále se poznají s Otesánkem, čarodějem či udatným rytířem, který zdolá tříhlavého draka a získá si tak srdce princezny. Tato výpravná hra, která je naprosto výjimečná celkovým počtem účinkujících loutek a kterou pro divadlo napsal Pavel Grym, měla premiéru již v květnu roku 1985 (detaily zde). Tehdy v rolích obou hlavních mužských postav diváci slýchávali pochopitelně Miloše Kirschnera. Po něm toto představení nesčetněkrát odehrál Martin Klásek, který se v této pohádkové hře divákům poprvé představil v roce 1989.

V nově nastudovaném pojetí pod režijním vedením Martina Kláska se pak v rolích Spejbla a Hurvínka budou diváci setkávat s hlasy Ondřeje Lážnovského, který od loňského roku začal s Martinem Kláskem alternovat. Jedná se tedy již o třetí generaci interpretů, kteří se v této hře objevili! To je samo o sobě celkem raritní záležitost, neboť her, které by se udržely v repertoáru divadla tak dlouhou dobu, aby se v ní stihli vystřídat tři protagonisté Spejbla a Hurvínka, zase tak moc není. Jednou z nich (a možná že i jedinou) je představení Hurvínek mezi broučky, které patří k nejčastěji reprízovaným hrám v celé historii Divadla S+H. Tuto hru poprvé nastudoval ještě Josef Skupa, kterého později nahradil Miloš Kirschner a po něm v roce 1974 i Martin Klásek, pro něhož to bylo premiérové představení v rolích obou hlavních postav.

Pohádky pro Hurvínka jsou tak spolu s hrou Hurvínkem v Hajanech (premiéra v říjnu 2017) již druhým divadelním představením, ve kterém se diváci budou setkávat s hlasem Ondřeje Lážnovského v rolích Spejbla a Hurvínka a Marií Šimsovou jakožto Máničky. Nové hlasy hlavních postav však nejsou jedinými změnami. Ve vedlejších rolích se v této hře představí i "nováčci" jako je například Martin Čarný (hlas prince a Dlouhého) či Michal Šturman (hlas krále), kteří se k divadelnímu souboru přidali relativně nedávno. Nejenom jim přejeme hodně štěstí a tisíce spokojených diváků. Zcela plný sál během sobotního představení ukázal, že není třeba se ničeho obávat, spíš naopak!

Fotky z divadelního představení najdete v aktualizované fotogalerii, náhled divadelního programu tak na této stránce.

Zlatá zebra aneb Abeceda budoucího motoristy, populární titul z autorského pera Františka Nepila, v sedmdesátých letech minulého století natočili protagonisté z Divadla Spejbla a Hurvínka – Miloš Kirschner a Helena Štáchová. Spolu s pracovními sešity vyšla nejenom na gramofonových deskách (Zlatá zebra z roku 1979 + Zlatá zebra pro prvňáčky z roku 1982) a magnetofonových kazetách (vydaných v roce 1989), ale v přepracované verzi v roce 2007 také na CD (viz naše diskografie). Starší posluchači si jistě rovněž vzpomenou na vysílání tohoto cyklu na vlnách Československého rozhlasu. V rozhlase byl však vysílán v mírně pozměněné podobě, než byl natočen pro vydavatelství Supraphon. V rozhlasovém archivu se dokonce dochoval tématický plakát, který obsahuje data vysílání (kliknutím na obrázek se otevře ve vetší velikosti).

Hlasy populárních postaviček Československého rozhlasu byly slyšet ve školkách i školách celá 80. léta. Staly se hravou přípravkou, která děti učila, jak obstát ve světě plném rizik. Záměrem autorů bylo vytvořit z vážného tématu, kterou bezesporu dopravní výchova je, poutavé příběhy, jenž budou nejmenší školáci lépe přijímat. Ačkoli byla Zlatá zebra zaměřena na situaci, až dítě vyroste a dostane řidičák, učila nejen jak objíždět překážku nebo jak vidět a zároveň být viděn… Kromě základních dovedností autoškoly předváděla i situace dětem aktuálně blízké… Jak se dostat bezpečně do školy, jak mít své jízdní kolo v bezvadném pořádku nebo třeba jak chodit po silnici, když už na to přijde.

„Poslouchali jsme to s paní učitelkou ve školce pravidelně a přehrávali si situace s dřevěnými hračkami,“ vzpomíná Pavel Kohout, specialista na nová média, který v souvislosti s pořadem zdůrazňuje schopnost audia motivovat děti k imaginaci. „Trval asi jen pět minut a všichni jsme ho museli poslouchat, od první až po devátou třídu,“ přidává svoji vzpomínku Blanka Sunkovská. Jako členka expertního orgánu Ministerstva dopravy ČR se před několika lety vyjádřila Radiožurnálu, že „kdyby se něco podobného znovu zavedlo, mohlo by to být pro děti i zábavné,“ zmínila pro Zelenou vlnu.

Vytvořeno s pomocí článku publikovaném na webu Českého rozhlasu, kde je k poslechu i krátká ukázka z rozhlasové podoby Zlaté zebry.

Od konce čtyřicátých let jsou patrně nejstarší dochované loutky slavné dvojice S + H v Moskvě. Plzeňské Muzeum loutek už dlouho jedná o jejich návštěvě.

Údajně nejstarší loutky Spejbla a Hurvínka možná navštíví Plzeň. Usiluje o to místní Muzeum loutek. A proč se říká, že jsou nejstarší? „Samotný Skupa uváděl, že je věnoval v roce 1949 v Praze ruskému loutkáři Sergeji Vladimirovi Obrazcovovi. Od té doby jsou v Moskvě, v Obrazcovově divadle, kde je i muzeum,“ vysvětluje vedoucí plzeňského Muzea loutek Markéta Formanová.

Pokud se Spejbla a Hurvínka podaří dostat do Plzně, mělo by to být symbolicky v čase 33. ročníku mezinárodního loutkářského festivalu Skupova Plzeň. Ten by měl nabídnout mimo jiné představení současného Divadla Spejbla a Hurvínka vedeného ředitelkou a dramaturgyní Denisou Kirschnerovou a uměleckým šéfem Martinem Kláskem.

Loutky S+H pobývající v Moskvě od roku 1949 nezkoumal žádný z českých odborníků. „Abychom loutky mohli ukázat jejich fanouškům a zároveň vyhovět badatelům, chceme loutky vystavit nejen po dobu Skupovy Plzně, ale celou letní sezonu,“ plánuje Formanová.

Jisté zatím není nic, ale podle vedoucí Muzea loutek je Moskva výletu dvou slavných postaviček nakloněna: „Ale není to jednoduché zařídit, je s tím spousta papírování.“

zdroj: Český rozhlas

Přejeme Vám všem krásné a klidné svátky. Ať jste šťastní a spokojení! Spejbl a Hurvínek již na hvězdném nebi krouží a Vás ať vánoční hvězda vede cestou ke štěstí! Mějte krásné Vánoce! Vaši S+H & spol. My se za náš fan web k tmu přání plně připojujeme!

19. prosince 2017 byla hostem pořadu Noční Mikrofórum, který pravidelně již od února 2011 vysílá Český rozhlas Dvojka, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová. Pořad je možné si přehrát v archivu tohoto pořadu pod tímto odkazem, moderuje Ondřej Kepka.