Radiotéka - vydavatelství Českého rozhlasu – na svém webu oznámilo, že připravuje k vydání druhé pokračování Hurvínkových příběhů. Bohužel, stejně jako v případě první z trojice nahrávek s tímto názvem, i tentokráte se nebude jednat o nové příběhy z archivu Českého rozhlasu, ale pouze vydání fyzického nosiče (CD) s příběhy, které dala Radiotéka do prodeje již před dvěma lety, tehdy však jen ve formátu mp3. Tuto naší domněnku na náš dotaz potvrdilo i samo vydavatelství. Již nyní je tedy jasné, jaké scénky z dílny Františka Nepila budou obsahem cédéčka – obsah nahrávky si můžete prohlédnout zde.

Druhou novinkou je pak aktualizace stránky s knihami s tématikou Spejbla a Hurvínka. I přesto, že výčet knih na naší stránce je velmi vyčerpávají, stále existují publikace, které v seznamu nejsou zařazeny. To se snažíme postupně napravovat. Proto jsme do našeho přehledu přidali hned dvě "nové" knihy. Tou první je publikace Spejblovy trampoty s Hurvínkem a Máničkou, která byla nakladatelstvím Albatros vydána v roce 1970. Tou druhou je potom opravdu raritní publikace z pera Franga Weniga s názvem Otec syna poučuje, která byla v limitovaném počtu pouhých 200 výtisků, navíc neprodejných, vydána již v roce 1932.

Máte-li ve svém archivu knihy či jiné publikace, které se v našem seznamu nevyskytují, budeme rádi, pokud se s námi podělíte o informace, abychom je do přehledu mohli zařadit.

Kam dnes večer milý pane...? To byl název pořadu, který uváděla Ljuba Hermanová a jehož jeden díl byl v roce 1968 věnovaný také Spejblovi a Hurvínkovi. Pořad se nyní nově objevil i v archivu i-vysílaní České televize. V téměř třiceti minutách se v několika dobových ukázkách objeví nejenom dřevění herci, ale také principál divadla a rovněž interpret obou postav – Miloš Kirschner. Pořad sice ničím extra nenadchne, ale na druhou stranu se diváci mohou seznámit s tím, jak vypadala tehdejší tvorba divadla a také, jakým způsobem byly před padesáti lety točeny podobné pořady. Už proto jej stojí za to vidět. Najdete ho buď v našem archivu televizních pořadů s S+H zde (nutno srolovat stránku až dolů k roku 1968) nebo k přímému zhlédnutí přímo na stránce České televize zde.

Program Divadla Spejbla a Hurvínka – klíčová informace pro každého fanouška této dřevěné dvojice. Aktuální divadelní program je samozřejmě dostupný na oficiálních stránkách divadla, nicméně i pro návštěvníky našeho webu jsme vytvořili novou stránku, kde je možné si stáhnout letáčky s programem, které Divadlo S+H v jednotném a velmi povedeném grafickém ztvárnění pravidelně vydává. Na této podstránce najdete ke stažení nejenom nejaktuálnější brožurky (ve formátu pdf), ale pokud by náhodou někoho zajímalo, co se hrálo v minulosti, tak jsou zde k nahlédnutí i starší programy.

Změna programu je však vyhrazena, proto si vždy zkontrolujte program na divadelním webu.

Aktualizována byla rovněž stránka s fotografiemi z divadelních představení, kam byly doplněny nové fotky ze hry Pohádky pro Hurvínka.

Divadlo Spejbla a Hurvínka po delší pauze vrací do repertoáru dětské představení Pohádky pro Hurvínka. Poprvé ho letos diváci mohli vidět v sobotu 27. ledna 2018. Jak již název hry napovídá, Hurvínek a Mánička se ocitnou v pohádkovém světě, ve kterém během svého putování potkají mnoho klasických pohádkových postav. Na cestě se seznámí například s Dlouhým, Širokým a Bystrozrakým, dědem Vševědem a jeho starostlivou matkou, králem a strážným, kteří se snaží uchránit zlatá jablka před ptákem Ohnivákem, dále se poznají s Otesánkem, čarodějem či udatným rytířem, který zdolá tříhlavého draka a získá si tak srdce princezny. Tato výpravná hra, která je naprosto výjimečná celkovým počtem účinkujících loutek a kterou pro divadlo napsal Pavel Grym, měla premiéru již v květnu roku 1985 (detaily zde). Tehdy v rolích obou hlavních mužských postav diváci slýchávali pochopitelně Miloše Kirschnera. Po něm toto představení nesčetněkrát odehrál Martin Klásek, který se v této pohádkové hře divákům poprvé představil v roce 1989.

V nově nastudovaném pojetí pod režijním vedením Martina Kláska se pak v rolích Spejbla a Hurvínka budou diváci setkávat s hlasy Ondřeje Lážnovského, který od loňského roku začal s Martinem Kláskem alternovat. Jedná se tedy již o třetí generaci interpretů, kteří se v této hře objevili! To je samo o sobě celkem raritní záležitost, neboť her, které by se udržely v repertoáru divadla tak dlouhou dobu, aby se v ní stihli vystřídat tři protagonisté Spejbla a Hurvínka, zase tak moc není. Jednou z nich (a možná že i jedinou) je představení Hurvínek mezi broučky, které patří k nejčastěji reprízovaným hrám v celé historii Divadla S+H. Tuto hru poprvé nastudoval ještě Josef Skupa, kterého později nahradil Miloš Kirschner a po něm v roce 1974 i Martin Klásek, pro něhož to bylo premiérové představení v rolích obou hlavních postav.

Pohádky pro Hurvínka jsou tak spolu s hrou Hurvínkem v Hajanech (premiéra v říjnu 2017) již druhým divadelním představením, ve kterém se diváci budou setkávat s hlasem Ondřeje Lážnovského v rolích Spejbla a Hurvínka a Marií Šimsovou jakožto Máničky. Nové hlasy hlavních postav však nejsou jedinými změnami. Ve vedlejších rolích se v této hře představí i "nováčci" jako je například Martin Čarný (hlas prince a Dlouhého) či Michal Šturman (hlas krále), kteří se k divadelnímu souboru přidali relativně nedávno. Nejenom jim přejeme hodně štěstí a tisíce spokojených diváků. Zcela plný sál během sobotního představení ukázal, že není třeba se ničeho obávat, spíš naopak!

Fotky z divadelního představení najdete v aktualizované fotogalerii, náhled divadelního programu tak na této stránce.

Zlatá zebra aneb Abeceda budoucího motoristy, populární titul z autorského pera Františka Nepila, v sedmdesátých letech minulého století natočili protagonisté z Divadla Spejbla a Hurvínka – Miloš Kirschner a Helena Štáchová. Spolu s pracovními sešity vyšla nejenom na gramofonových deskách (Zlatá zebra z roku 1979 + Zlatá zebra pro prvňáčky z roku 1982) a magnetofonových kazetách (vydaných v roce 1989), ale v přepracované verzi v roce 2007 také na CD (viz naše diskografie). Starší posluchači si jistě rovněž vzpomenou na vysílání tohoto cyklu na vlnách Československého rozhlasu. V rozhlase byl však vysílán v mírně pozměněné podobě, než byl natočen pro vydavatelství Supraphon. V rozhlasovém archivu se dokonce dochoval tématický plakát, který obsahuje data vysílání (kliknutím na obrázek se otevře ve vetší velikosti).

Hlasy populárních postaviček Československého rozhlasu byly slyšet ve školkách i školách celá 80. léta. Staly se hravou přípravkou, která děti učila, jak obstát ve světě plném rizik. Záměrem autorů bylo vytvořit z vážného tématu, kterou bezesporu dopravní výchova je, poutavé příběhy, jenž budou nejmenší školáci lépe přijímat. Ačkoli byla Zlatá zebra zaměřena na situaci, až dítě vyroste a dostane řidičák, učila nejen jak objíždět překážku nebo jak vidět a zároveň být viděn… Kromě základních dovedností autoškoly předváděla i situace dětem aktuálně blízké… Jak se dostat bezpečně do školy, jak mít své jízdní kolo v bezvadném pořádku nebo třeba jak chodit po silnici, když už na to přijde.

„Poslouchali jsme to s paní učitelkou ve školce pravidelně a přehrávali si situace s dřevěnými hračkami,“ vzpomíná Pavel Kohout, specialista na nová média, který v souvislosti s pořadem zdůrazňuje schopnost audia motivovat děti k imaginaci. „Trval asi jen pět minut a všichni jsme ho museli poslouchat, od první až po devátou třídu,“ přidává svoji vzpomínku Blanka Sunkovská. Jako členka expertního orgánu Ministerstva dopravy ČR se před několika lety vyjádřila Radiožurnálu, že „kdyby se něco podobného znovu zavedlo, mohlo by to být pro děti i zábavné,“ zmínila pro Zelenou vlnu.

Vytvořeno s pomocí článku publikovaném na webu Českého rozhlasu, kde je k poslechu i krátká ukázka z rozhlasové podoby Zlaté zebry.

Od konce čtyřicátých let jsou patrně nejstarší dochované loutky slavné dvojice S + H v Moskvě. Plzeňské Muzeum loutek už dlouho jedná o jejich návštěvě.

Údajně nejstarší loutky Spejbla a Hurvínka možná navštíví Plzeň. Usiluje o to místní Muzeum loutek. A proč se říká, že jsou nejstarší? „Samotný Skupa uváděl, že je věnoval v roce 1949 v Praze ruskému loutkáři Sergeji Vladimirovi Obrazcovovi. Od té doby jsou v Moskvě, v Obrazcovově divadle, kde je i muzeum,“ vysvětluje vedoucí plzeňského Muzea loutek Markéta Formanová.

Pokud se Spejbla a Hurvínka podaří dostat do Plzně, mělo by to být symbolicky v čase 33. ročníku mezinárodního loutkářského festivalu Skupova Plzeň. Ten by měl nabídnout mimo jiné představení současného Divadla Spejbla a Hurvínka vedeného ředitelkou a dramaturgyní Denisou Kirschnerovou a uměleckým šéfem Martinem Kláskem.

Loutky S+H pobývající v Moskvě od roku 1949 nezkoumal žádný z českých odborníků. „Abychom loutky mohli ukázat jejich fanouškům a zároveň vyhovět badatelům, chceme loutky vystavit nejen po dobu Skupovy Plzně, ale celou letní sezonu,“ plánuje Formanová.

Jisté zatím není nic, ale podle vedoucí Muzea loutek je Moskva výletu dvou slavných postaviček nakloněna: „Ale není to jednoduché zařídit, je s tím spousta papírování.“

zdroj: Český rozhlas

Přejeme Vám všem krásné a klidné svátky. Ať jste šťastní a spokojení! Spejbl a Hurvínek již na hvězdném nebi krouží a Vás ať vánoční hvězda vede cestou ke štěstí! Mějte krásné Vánoce! Vaši S+H & spol. My se za náš fan web k tmu přání plně připojujeme!

19. prosince 2017 byla hostem pořadu Noční Mikrofórum, který pravidelně již od února 2011 vysílá Český rozhlas Dvojka, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Denisa Kirschnerová. Pořad je možné si přehrát v archivu tohoto pořadu pod tímto odkazem, moderuje Ondřej Kepka.

Miloš Kirschner mladší byl na počátku prosince pozván do rozhlasového pořadu Náš host, který vysílá Český rozhlas Plzeň. Miloš Kirschner alias Miki je scénograf, výtvarník a režisér Divadla Spejbla a Hurvínka. Jak se mu žije se slavným jménem, proč nikdy nezkusil mluvit za známé loutky a proč se mu říká Miki? Tak také o tom si s ním povídal moderátor pořadu Jan Anderle.
Pořád je možné poslechnout zde, stáhnout jej možné zde.

Radiotéka v pátek 24. 11. 2017 uvolnila do prodeje avizované CD s Huvínkovými příběhy. Milovníkům a sběratelům fyzických nosičů tento počin přinese radost, ostatním spíše zklamání. Nahrávka totiž obsahuje zcela identické scénky, jako již byly vydány před více než rokem ve formátu mp3. Na CD se tedy neobjevuje nic nového, jedinou přidanou hodnotu je obal, jehož grafické ztvárnění přední strany je celkem povedené. Zcela nepochopitelná, aspoň je z mého pohledu, je však cenová politika vydavatele. Zatímco doposud bylo možné si mp3 verzi zakoupit za 99 Kč, po více než roce, kdy je tato nahrávka na trhu, byla verze ke stažení zdražena na 179 Kč. CD pak stojí 229 Kč. Pokud jste členy klubu Radiotéky, vyjde vás cédéčko na 184 Kč.
Nahrávku lze zakoupit ZDE, krátkou ukázku si můžete poslechnout ZDE.



Přehled scének na nahrávce:
1. František Nepil: Hurvínek a Bivoj 06 min. 18 sek. (1981)
2. František Nepil: Hurvínek a Vojtěch z Pernštejna 08 min. 14 sek. (1981)
3. František Nepil: Hurvínek chce hříbátko 09 min. 33 sek. (1973)
4. František Nepil: Nemocný Hurvínek 06 min. 29 sek. (1971)
5. František Nepil: Hurvínek a pošta 07 min. 10 sek. (1971)
6. František Nepil: Spejbl, Hurvínek a Červená Karkulka 08 min. 32 sek. (1971)
7. František Nepil: Hurvínkova třída 11 min. 44 sek. (1971)
8. František Nepil: Spejbl a krmelec 13 min. 04 sek. (1971)

Kamil Fajmon, sympatizant D S+H a posluchač audioknih a mluveného slova vůbec, napsal pro web www.naposlech.cz o této nahrávce toto: Poněkud neatraktivně pojmenovaný kompilační titul Hurvínkovy příhody přináší osm samostatných scének, z nichž šest většina příznivců loutkové rodinky pravděpodobně vůbec nezná. Výběr je zahájen dvěma snímky od rozhlasového skřítka Hajaji věnující se pověstem, zbytek sestavy tvoří nahrávky z dnes již neexistujícího cyklu Vysílání pro školy. Hurvínek má nejprve za úkol nakreslit obrázek Bivoje, poté napsat slohovou práci o Vojtěchu z Pernštejna. Obě pověsti však dobře nezná a taťulda se mu je snaží vyložit. Na tomto místě se sluší podotknout, že František Nepil na zdánlivě banální situaci uměl pokaždé vystavět mezi protagonisty brilantní rozhovor s laskavým humorem, ve kterém Hurvínek svými naivními otázkami dokáže téma posunout do jen těžko uvěřitelných absurdit. Proto se už ani nedivme, co může dále způsobit žadonění dětí o hříbátko, onemocnění Hurvínka, psaní adresy na obálku – zde dojde i na dynamit, nebo jak se dostane revolver do Hurvínkovy třídy. Některé posluchače na první pohled možná překvapí zastoupení snímku Spejbl a krmelec, který byl natočen pro Supraphon. Zde se ovšem ale jedná o podobný případ jako u titulu Hurvínek a drak – rozhlas ve svém archivu ukrýval starší a mnohem rozšířenější verzi. Vskutku jen nepatrným zklamáním může pro někoho znamenat zařazení popletené pohádky o Červené Karkulce – scénka byla v nezměněné podobě už dříve Supraphonem vydána, nicméně platí, že Hurvínkovy příhody přinesly celou řadu léta nevysílaných pokladů z rozhlasového archivu.
Kompletní text recenze Hurvínkovy poklady v Radiotéce z 1. 5. 2016 najdete ZDE.