Těsně před chystaným uzavřením divadel z důvodu zamezení dalšího šíření covidu-19 se ve středu večer 7. října odehrála premiéra nové hry pro dospělé diváky Hotel Spejbl.Ten, kdo na toto první uvedení do divadla vyrazil, aniž by si dopředu přečetl anotaci, o čem hra pojednává a jak je technologicky pojata, musel být v šoku.
Skloubení tradičních a lety osvědčených loutkářských postupů s moderními technologiemi a efekty muselo nepřipraveným divákům vzít dech. Z němého úžasu ale nevyvádělo ani ty, kteří tušili, co je asi tak zhruba čeká. Režisér, scénograf, výtvarník a autor hry v jedné osobě - Miki Kirschner - je skutečný vizionář, který se nebojí experimentovat a vnášet do něčeho tak tradičního, jako je loutkové divadlo, stále nové a nové prvky, aniž by se opakoval nebo nudil. V každé další hře posouvá hranice možného, a v loutkovém pojetí realizovatelného, dál do předem netušených a nevídaných rozměrů. Že je pro divadlo klíčovým tvůrcem, dokázal i u předchozích her, na nichž se autorsky či režijně podílel (Jak s Máničkou šili všichni čerti či Hurvínek mezi osly) a které patří k tomu nejlepšímu, co divadlo v dětské tvorbě aktuálně nabízí.
Nosnou dějovou linku příběhu propojují rozmlouvající Spejbl s Hurvínkem marně hledající pokoj a klid v hotelu obývaném nejroztodivnějšími osobami trpícími nejrůznějšími psychickými poruchami. S těmi pak jsou diváci seznamováni prostřednictvím více či méně atypických loutek (spíš více, než méně) či videoprojekcemi za doprovodu písní, které pochází z alba Blázinec, jehož autorem je Jan Lstibůrek. To před dlouhými osmi léty nazpívala řada známých zpěváků a umělců, jejichž hlasy se tak staly součástí loutkové scény této hry.
Podobně jako jiné představení pro dospělé diváky od stejného tvůrčího týmu Kirschner, Král, Lstibůrek - Spejbl a město hříchu - se nebude nejnovější počin zamlouvat asi všem. Nespokojeni budou zejména ti, kteří hledají hru pojatou konzervativním způsobem, postavenou primárně na příběhu a na vizuálním zážitku jim až tolik nezáleží. Diváci, kteří naopak mají rádi inovace a líbí se jim experimentování s použitím novátorských technologií a moderních netradičních postupů, si bezpochyby přijdou na své. Každá scéna i loutka je řešena jiným, veskrze originálním a velmi důmyslným způsobem propracovaným do nejmenších detailů. Hra světel v kombinaci s různými loutkářskými technikami s využitím prvků černého divadla za doprovodu zajímavých písní podpořená speciálními efekty je tak opravdu dechberoucí pastvou pro oči i uši. Jednou je to na dálku ovládaná robotická loutka zaznamenávače – recepčního (tedy vlastně percepčního, jak je ve hře nazýván), jindy iluminující postava autistiky v šatech ala Marilyn Monroe s hlasem Ewy Farné, rozkládací loutka automutilanta za zpěvu Xindla X, mechanicky ovládaná loutka bulimičky s hlasem Ivy Pazderkové či originální využití videoprojekce u postav multifobika (Wabi Daněk) a „normálního člověka“ (David Koller). Totéž platí o loutce narcise s hlasem Tomáše Hanáka, dlouhovlasé nymfomanky, při jejímž vystoupení asistovali tři maskovaní loutkoherci, červeno-modré vertikálně rozpůlené loutce maniodeprese, které v písni propůjčila hlas Bára Basiková, rapujícího Tomáše Kluse v roli pedofila s vyjížděcí a zajížděcí hlavou v růžové loutce připomínající zajíčka či ve vaně zpívající postava zamilované lady v podání operní pěvkyně Vandy Šípové, které ve smršti záblesků světel sekundoval neurotik s hlasem Ivana Hlasa.
Ztvárnění postav bylo dokonale propracované a i laikovi muselo být jasné, že bylo extrémně náročné na realizaci. Není proto divu, že se na představení podíleli i externí firmy ze zcela jiných oborů, než je loutkářství (například Flash Barrandov či Průša Research). To platí i o využití zoetropu u scénky s klaustrofobikem při písni Jiřího Suchého, při němž v rychlých sledech měnících se snímků dochází k iluzi pohybu, v tomto případě cestujícího v páternosteru. Jde o dobrý nápad, ale obávám se, že diváci od páté řady dál měli problém kvůli malé velikosti průhledu rozeznat, co přesně se v měnících se snímcích odehrává.
Zklamáni nebudou ani ti, kteří v příběhu hledají něco k zamyšlení. Zejména závěr hry, ve které v kulisách s gramofonem zazní klasický dialog Spejbla a Hurvínka O lásce, avšak aniž by byl dokončen, umožní každému divákovi rozvinout vlastní fantazii.
Ačkoliv hra se díky svému závažnému tématu psychických poruch rozhodně neřadí mezi komediální, ani o humorné skeče v ní není nouze. Zejména zkraje druhé části hry bylo smích diváků slyšet velmi často. Asi nejvíce se salvy smíchu ozývaly ve scéně, kdy Hurvínek odklízí hrablem na sníh rozpadlé tělo automutilanta.
Kromě loutek zaznamenávače a postav s diagnózami v představení vystupují pouze Spejbl s Hurvínkem, ženská a zvířecí část rodinky má v této hře volno. Interpretaci dvou hlavních postav obstaral Martin Klásek, zaznamenávače namluvil Ondra Lážnovský. Náročné výkony s voděním loutek během písňových obrazů obstarali snad všichni loutkoherci, kteří momentálně v divadle jsou. Autorem textů jsou Miki Kisrchner a Robin Král, hudbu složil Jan Lstibůrek. Loutky dle návrhů Mikiho Kirschnera vyřezal Antonín Müller a nalíčil a vyrobil Richard Maška, technologii a efekty vyvinul David Vrbík.
Pokud si chcete představení užít a plně si ho vychutnat hned při první návštěvě hry, doporučuji naposlouchat si dopředu album Blázinec, protože bedlivě sledovat děj a umění herců při práci s nejrůznějšími typy loutek a současně pořádně vnímat nápadité texty písní vyžaduje opravdu plnou koncentraci po celou dobu trvání představení. Případně si aspoň přečíst texty písniček, které jsou dostupné na webu Blázinec. Na těchto stránkách se také můžete detaily o jednotlivých diagnózách a jejich projevech.
Jak již bylo uvedeno, hra zřejmě nesedne všem divákům. Pokud ale do divadla přijdete s tím, že jdete na netradiční představení postavené na úchvatném vizuálním pojetí doprovázeném zajímavými písněmi, nebudete zklamaní. Inovace jsou hnacím motorem všech oborů lidské činnosti, loutkové divadlo nevyjímaje, a je proto moc dobře, že se je v Divadle Spejbla a Hurvínka nebojí využívat.
Recenzi hry publikovanou na portálu idnes.cz najdete zde.

Zelená výstava "Dřeváky, které znamenají svět". To je název webového projektu, který mapuje historii oblíbené dřevěné rodinky a který do velké míry obsahuje velmi podobné informace jako náš fan web, byť v modernějším pojetí. Proč právě Zelená výstava a ne třeba červená se můžete dozvědět z úvodního audio rozhovoru Spejbla a Hurvínka v podání Ondry Lážnovského.
Projekt online výstavy je rozdělen do několika tematických částí, v nichž najdete informace o jednotlivých loutkových postavách a jejich interpretech. Součástí je rovněž sekce Hurvínkův jukebox, což je multimediální obsah s audioukázkami scének či rozhlasových rozhovorů s divadelními protagonisty, Spejblova videotéka s nejrůznějšími videi napříč historií divadla, sekce Fotokoutek u Máničky s desítkami fotek loutek, herců, snímků z představení, obalů desek či divadelních programů až po sekci nazvanou Čítárna u paní Kateřiny obsahující ukázky z několika stěžejních publikací souvisejících s S+H.
Musíme se neskromně pochválit :-), neboť při procházení stránek výstavy je patrné, že web výstavy ideově a z části i obsahově vychází z našeho webu, kdy oba projekty mají do určité míry společný cíl - systematicky zkatalogizovat tvorbu S+H a tu přiblížit milovníkům Spejbla a Hurvínka. Proto i některé z podkladů použitých na webu výstavy pochází z našich fan stránek (např. obrázky divadelních plakátů, divadelních programů, obaly desek či texty k divadelním premiérám atd.)., které pro náš fan web dlouhodobě sháníme, shromažďujeme, skenujeme, katalogizujeme a u zejména historických dokumentů mnohdy i počítačově restaurujeme. Většina materiálů však byla bezplatně pro Divadlo Spejbla a Hurvínka profesionálně zdigitalizována firmou Lucas Design Studio a následně použita pro potřeby této výstavy. Není bez zajímavosti, že kompletní digitalizace pro Divadlo Spejbla a Hurvínka obsahovala 7109 zdigitalizovaných a retušovaných stran knih, publikací a mnoho dalšího materiálu. Stejná firma rovněž bez nároku na honorář vytváří i všechny ostatní podobné výstavy publikované na webu, které jsou tematicky zaměřené na Českou republiku. To si jistě zaslouží velký obdiv!
Pročítání webu pak můžete zakončit vědomostním testem, ve kterém si můžete ověřit vaše znalosti. Račte vstoupit do loutkového světa!

V čase podzimního nouzového stavu se uskuteční premiéra dlouho připravované hry Hotel Spejbl. Ta je novým, technologicky neobvyklým představením pro dospělé, které pochází z autorské dílny výtvarníka, režiséra a autora Mikiho Kirschnera a básníka a textaře Robina Krále. Dvojice stojí za úspěšnými hrami pro dětské diváky Hurvínek mezi osly a Jak s Máničkou šili všichni čerti a do světa dospělých se spolu s hudebním skladatelem Janem Lstibůrkem vrací po předešlém netradičním noir muzikálu Spejbl a město hříchu.
Novinkové představení je inspirováno projektem Robina Krále a Jana Lstibůrka Blázinec, který vyšel i na CD. Spejbl s Hurvínkem pátrají v podivuhodném hotelu po vytouženém pokoji a klidu. Pokoj ani klid však nenacházejí, naopak se setkávají s jeho zvláštními nocležníky. Hra je unikátní nejen obsazením, kdy je každá z postav, nebo můžeme říct diagnóz nazpívána umělci zvučných jmen, jen namátkou: Klaustrofobikovi propůjčil svůj hlas Jiří Suchý, neurotikovi Ivan Hlas, jako další postavy uslyšíte Ivu Pazderkovou, Tomáše Hanáka, Tomáše Kluse, Ewu Farnou, Báru Basikovou, Davida Kollera, Xindla X … atd. Představení je specifické také technologickým zpracováním. Každá „diagnóza“ je vyjádřena osobitou technologií, podtrhující archetypy jednotlivých postav a atmosféru podivného světa ve kterém chybí jedna podstatná věc.... a od toho jsou tu Spejbl s Hurvínkem, aby ji nakonec našli a to se jim musí podařit, protože hotel se nachází ve Spejblově hlavě. Divák má možnost, setkat se s různými principy práce s loutkou a loutkovými technologiemi, ve kterých se potkává archaičnost s moderními přístupy a vytváří tak unikátní dojem z celého představení.

Vzpomínkový pořad na Josefa Skupu z roku 1957, televizní rozhovor s Milošem Kirschnerem z roku 1992, vystoupení Spejbla a Hurvínka v německé televizi (pořady Ein Kessel Buntes či Zwischen Frühstück und Gänsebraten), doplněné odkazy na scénky s S+H odvysílané v různých pořadech na kanálu ČT3 – to vše nabízí aktualizovaný přehled televizních vystoupení s odkazy na tyto scénky na youtube.Odkazy na ně najdete zde. Doplněn byl i přehled s internetovými a reklamními pořady zde. Víte o nějakém dalším pořadu ve kterém vystupovali Spejbl s Hurvínkem či jejich interpreti a jenž nejsou v přehledech uvedeny? Dejte nám vědět a my je tam doplníme.

Televizní kanál ČT3 pokračuje ve vysílání archivních pořadů, ve kterých se objevují rovněž Spejbl s Hurvínkem. Na začátku června byl odvysílán Kabaret u dobré pohody - pořad z roku 1975, ve kterém Miloš Kirschner spolu s Bohuslavem Šulcem předvedli své mistrovství ve scénce, kdy Spejbl s Hurvínkem promlouvají o nejrůznějších podobách smíchu. V neděli 20. září se pak na obrazovky po dlouhých letech vrátil hudební pořad Kulaté písničky, který uváděl Jiří Sovák a v němž taktéž nechyběli Spejbl s Hurvínkem. V pořadu o historii gramofonu zazní nejprve Skupův foxtrot Rukulíbám, který byl natočen na gramofonovou desku firmy Ultraphon, aby ho poté vystřídal Miloš Kirschner, který za naše hrdiny zazpíval píseň ze hry Hurvínkův sněhulák. Pokud jste pořady nestihli v televizním vysílání, nesmutněte – díky youtube kanálu MavZag si je můžete pustit ze záznamu. Odkazy na ně najdete zde.

Bohužel ani na druhý pokus se rozjezd Klubu Hurvajz díky aktuálnímu stavu okolo onemocnění covid-19 úplně nepodařil. Zážitkový klub přátel Spejbla a Hurvínka byl sice fakticky spuštěn 1. září, ale první akce ani první klubové setkání se v plánovaných termínech neuskuteční. Informovalo o tom Divadlo Spejbla a Hurvínka na Facebooku. Historicky první akcí měla být 29. září generální zkouška nového představení pro dospělé diváky Hotel Spejbl, prvním řádným setkáním klubáků potom promítání dokumentu o panu Spejblovi, který natočila Česká televize. To bylo naplánované na 23. října. Zatímco veřejná generálka se ruší úplně, promítání se prozatím odsouvá na neurčito. Mění se i termín premiéry hry Hotel Spejbl, která se z 1. října posouvá na středu 7. října. Připomeňme, že klub měl být spuštěn už na jaře, což ale zhatily plošné vládní covidové restrikce.

Již za týden, tedy v pátek 25.9.2020, bude uvolněna do prodeje kompilační LP deska Ať žije Spejbl!. Jak jsme již psali, bude se jednat o další "elpíčko" vydané po dlouhých 27 letech. Pokud bychom do doby započítali pouze vynily vydané Supraphonem, dělilo by je dokonce 29 let. Supraphon totiž poslední gramodesku Je Hurvínek OP? vydal naposledy v roce 1991. Kompilace nejzajímavějších archivních nahrávek pod stejným názvem vyšla už na jaře letošního roku, nyní si ale budete moci hlasy všech čtyř dosavadních interpretů Spejbla a Hurvínka vychutnat společně s typickými zvuky občasného praskání při přehrávání vinylového nosiče. Najdete na ní celkem 8 scének, což je o tři méně než na stejnojmenném CD výběru. Chcete-li si novinkové album Ať žije Spejbl! pořídit za zvýhodněnou cenu 404 Kč (oproti plné ceně 449 Kč), máte možnost tak učinit v předobjednávce na webu Supraphonu.

Pozadu nezůstává ani vydavatelství Českého rozhlasu Radiotéka, která na svém webu slibuje do listopadu vydat nahrávku Spejblova a Hurvínkova učebnice jazyka českého. Jedná se o pravděpodobně o poslední ucelený počin, který byl natočen pro rozhlas. Jde o osmidílný cyklus týkající se českého jazyka, který vznikl v roce 1993. V rolích Spejbla a Hurvínka uslyšíme Miloše Kirschnera, za postavy Máničky a paní Kateřiny promlouvá Helena Štáchová a za psa Žeryka štěká Ján Bošela.

A o čem tento cyklus je? Vypůjčíme si text Kamila Fajmona, který se tomuto seriálu věnoval v osmém pokračování zvukové historie S+H: Hurvínek udělal v diktátu hromadu chyb, což paní Kateřinu stresovalo, a tak se Hurvínek se Spejblem a Máničkou rozhodli, že vytvoří učebnici jazyka českého a dali ji Bábince k narozeninám. V prvním díle Bábinku učili všichni tři a zadali jí domácí úkol. V dalších částech roli žactva rozšířil Spejbl a učiteli se stali Hurvínek s Máničkou. Svérázným a humorným způsobem vysvětlili posluchačům, co je to jazyk, rozdíl mezi souhláskami a samohláskami, zabývali se první pěticí slovních druhů, objasnili jména vlastní a osobní nebo se zabývali rozdílem mezi větou jednoduchou, oznamovací, tázací, rozkazovací a přací.

Seriál se natáčel a vysílal průběžně a nepravidelně. Neměl tedy pevnou koncepci, což se projevilo v zadávání a kontrole domácích úkolů. Dospělí žáci úkoly svým dětským učitelům přednesli a učitelé tu a tam na uložení domácího cvičení na příště zapomněli. Hodiny probíhaly doma, na venkově i na nádraží. Každý díl začínal a končil písničkou. V archivu se pravděpodobně nedochovaly poslední dvě epizody, což ovšem pro znázorněnou koncepci vydání nebrání. Cyklus by si opětovné uvedení pro svou nenásilnou a velmi vtipně pojatou edukativnost zasloužil.

Radiotéka bohužel nezveřejnila žádné další podrobnosti o připravované nahrávce jako je typ nosiče (jestli půjde o fyzické CD nebo jen mp3 soubory ke stažení), cenu, přesnější datum vydání ani to, zda bude výběr obsahovat všech osm dílů. Jak je uvedeno výše, všechny díly cyklu se zřejmě nedchovaly a navíc každý z nich má délku 16 až 22 minut, což je na jedno CD příliš. Jakmile budou detaily známé, seznámíme s nimi naše čtenáře.

Letošní rok patří kulatému jubileu pana Spejbla, o tom není pochyb. Tato významná událost je však i vhodnou příležitostí, abychom i my připomněli aktivity milovníků a obdivovatelů naší legendární dřevěné rodinky, kteří stojí za webovou stránkou, kterou právě čtete. První verze fanouškovského webu S+H byla spuštěna totiž už v roce 2001, tedy v době, kdy byl internet v České republice ještě v plenkách. Na počátku byla myšlenka na jednom místě soustředit a co nejkomplexněji podchytit vše, co s dlouholetou tvorbou Spejbla a Hurvínka souvisí – od audio a videonahrávek, přes knihy a publikace až po nejrůznější sběratelské předměty s tématikou S+H jako jsou pohlednice, plakáty, sošky a mnoho dalšího.

První grafická podoba nově vznikajícího fan webu byla vytvořena před dlouhými 20 lety, spuštěna byla o rok později. Stál za ní Jirka Kozák ke kterému se následně přidal Radek Gabčan, jenž má vedle tvorby stránek zásluhu rovněž na pojmenovaní planetek se jmény Spejbla a Hurvínka. Zejména tito dva za přispění dalších příznivců, kteří reagovali na výzvy ke spolupráci uveřejňované na stránkách, postupně web rozvíjeli a rozšiřovali. Po první verzi webu v relativně krátkém sledu za sebou následovaly další úpravy a modernizace včetně změny grafického vzhledu stránek. V roce 2004 nastal zásadní zlom, kdy svým bohatým archivem do tvorby webu přispěl dlouholetý sběratel Pavel Outlý a obsah stránek tak výrazně nabobtnal. V roce 2005 následoval přesun stránek ze služby sweb na server pinknet.cz, pod nímž stránky s velmi podobným vzhledem fungují dodnes.

Čtenáři, kteří sledují náš fan web již delší dobu, si jistě vybavují, že až do roku 2008 byl pravidelně doplňován a aktualizován. Poté však původní zakladatel a spolutvůrci již neměli prostor na to, aby se mu dále věnovali a rozvíjeli ho. Mezi lety 2008 až 2017 tak byly stránky ve stádiu klinické smrti. Aktualizace stránek se omezovala pouze na občasné doplňování nejdůležitějších novinek na hlavní stránku, vlastní obsah ale stagnoval. V roce 2017 se však naštěstí přidala další generace milovníků S+H v čele s Kamilem Malátem, kteří po téměř 10 letech stránky založené původními tvůrci oživili. Hlavní motivací jim byla snaha navázat na jejich odkaz, aby tento unikátní projekt nezůstal mrtvým dílem. V první fázi "resuscitace" proběhly nejdůležitější doplnění obsahu jako chybějící nahrávky do diskografie, přidání nových knih atd. Poté nastala grafická úprava a doplnění sběratelské části webu (pohlednice, plakáty, předměty aj.), aby následně byla vytvořena celá nová sekce věnující se divadelní tvorbě, která v původním webu nebyla vůbec zahrnuta. Nově tak přibyly informace o divadelních premiérách, významných členech divadla, divadelních programech, plakátech a to vše podpořené bohatou fotogalerií interpretů, loutek, ale i fotek z desítek divadelních představení. Doba se neustále zrychluje, významná část tvorby se přesouvá na internet a s tím souviselo i další doplnění nových sekcí webu jako jsou například videa zveřejňovaná pouze na internetu (youtube, facebook atd.).

Jsme si plně vědomi, že vzhled webu z pohledu dnešních trendů působí značně zastarale. Je ale třeba vnímat, že je vytvářen na ryze amatérské bázi a bez jakýchkoliv příjmů a nároků na honorář, ze kterých by bylo možné aktivity kolem správy a údržby stránek financovat. Za jeho tvorbou a aktualizacemi jsou stovky či spíše tisíce hodin práce a „překlopení“ do novějšího, moderního kabátu by si vyžádalo další extrémní úsilí a několik desítek tisíc korun vyplacených profesionálům, kteří by tento úkol, kdy web obsahuje obrovské množství informací, na potřebné úrovni zvládli. Na to bohužel nemáme prostředky, a proto prosíme, abyste tento nedostatek velkoryse přehlédli. Snažíme se ho totiž vykompenzovat maximálním množstvím informací. A ty se vám budeme snažit přinášet i nadále. Děkujeme za vaší přízeň.

Závěrem snad už jen dodejme, že tento web je provozován se souhlasem Divadla Spejbla a Hurvínka, které je držitelem ochranných známek. Na jejich dobrém jméně tedy nijak neparazituje, ale naopak ho rozvíjí. Požehnání a souhlas zakladatelům dala již v roce 2003 tehdejší ředitelka Divadla S+H Helena Štáchová. Její email, ve kterém se nejprve vůči webu vymezuje, aby tvůrce následně pochválila, poděkovala jim a vyjádřila jim podporu, máme dodnes schovaný jako připomínku na jeho začátky.

O tom, že Spejbl s Hurvínkem zpestřili den několika prvňáčkům na jejich první cestě do školních lavic, jsme již psali. Jak to před Základní školou Emy Destinové v pražské Bubenči vypadalo, si můžete prohlédnout v reportáži regionální televize Praha TV, která se svým štábem na toto setkání Spejbla a Hurvínka s prvňáčky zavítala. Reportáž můžete shlédnout zde. Na stejné stránce pak najdete rovněž odkaz na Galavečer, který ve čtvrtek ze zlínského Film festivalu odvysílala v přímém přenosu Česká televize. Na něm nechyběl Martin Klásek se Spejblem, kteří vyhlásili jednoho z vítězů.
Napilno měl pan Spejbl nejenom před televizními kamerami, ale rovněž ve zlínském studiu Českého rozhlasu, kam přišel s Martinem Kláskem poskytnout rozhovor do pořadu Apetýt. V druhé polovině příjemného povídání se k nim telefonicky přidala rovněž Mánička a její interpretka Marie Šimsová. Rozhovor si ze záznamu můžete pustit zde.

Spejbl letos slaví stovku, ale od vydání první audio nahrávky s hlasem Josefa Spejbla v podání profesora Skupy uběhlo „teprve“ 91 let. První šelaková deska Spejbl u rádia byla nahrána 6. června 1929. Zatímco divadelní hry z počátků tvorby už nikdy nespatříme a můžeme tak jen podle obsahu a dobových fotek rozvíjet svou fantazii, jak asi představení vypadalo, u nahrávek je tomu jinak. Ty stárnou možná obsahem a aktuálností scénky, ale naše ucho je vnímá i po letech stále stejně. I proto je velmi podstatné podchytit co nejpřesněji a nejkomplexněji diskografii Spejbla a Hurvínka a tu nějak systematicky zkatalogizovat. To je jedním z hlavních cílů našeho webu, a proto je i jeho podstatná část audionahrávkám věnována.
Bezchybně zmapovat všechny vydané nahrávky (včetně re-edic) z počátků tvorby a z doby okolo znárodnění vydavatelství Esta a Ultraphon a vzniku Supraphonu je však značně obtížené, ne-li skoro nemožné. Chybí přesné podklady, desky jsou často pouze mezi sběrateli nebo někde schované na půdách a není tak snadné se zpětně přesně zorientovat ve všech re-edicích Skupových nahrávek, které byly Supraphonem vylisovány. O tom, že mnohé desky byly v průběhu let vydávány opakovaně, svědčí odlišné etikety. Zatímco v počátcích byly na deskách Supraphonu vyobrazeny postavičky Spejbla a Hurvínka, po válce jej nahradilo nové logo v podobě dodnes využívaného lva s lyrou (logo pro Supraphon vytvořil Václav Zajíček až v roce 1949). Přesto desky mají stejná evidenční i objednávková čísla a naopak rok vydání na nich chybí. Typickým příkladem může být nahrávka Zkoušení hudební. Ta sice byla nahrána v roce 1941, ale s jistotou byla znovu vydána znovu i po roce 1949, neboť se na její etiketě objevuje právě ono nové supraphonní „lví“ logo.
Celou diskografii zveřejněnou na webu jsme znovu důkladně prošli a dle soupisu Gabriela Gössela k pětidiskovému kompletu nahrávek Josefa Skupy opravili a doplnili některé chybějící údaje týkající se zejména dat vzniku nahrávek. Stejně tak jsme do přehledu doplnili některé další, dosud neuveřejněné desky z počátků Supraphonu - nově je zařazena do přehledu kompletní řada desek s objednávkovými čísly 21001-M až 21038-M. U všech nahrávek, kde máme k dispozici náhled etikety nebo obalu, jsme jej přidali a umožnili jeho zvětšení do čitelné podoby. Drtivá většina obrázků má velikost 500 x 500 px, pouze u několika málo starších desek je rozlišení nižší nebo obal zcela chybí (19 nahrávek). Přehled tak nyní obsahuje neuvěřitelných více než 370 nahrávek, kompilací a nejrůznějších výběrů s tématikou S+H, které byly v průběhu více než devadesáti let vydány! Zprvu na nejrůznějších gramofonových deskách (šelak, SP, EP, LP), později se přidaly MC kazety, aby zase po letech zcela vymizely (poslední nahrávkou vydanou i na MC kazetě je příběh O praštěném Hurvínkovi). V devadesátých letech přišla technologie CD, která MC kazety a LP desky postupně vytlačila. A v posledních několika málo letech se rozvinul i segment digitálních nahrávek, které nejsou vydávány na fyzických nosičích, ale jsou k dispozici pouze ke stažení ve formátu mp3 a flac. Na lepší časy se možná po delší odmlce blýská i vynilu (viz připravovaná LP deska Ať žije Spejbl!). Všechny tyto platformy a typy jsou do diskografického přehledu zahrnuty.
Seznam nahrávek na našem webu zcela jistě není kompletní a z důvodu dlouhé historie a neexistence kompletní dokumentace asi ani nikdy nebude. Neustále se ho snažíme aktualizovat nejenom o nově vydávané, ale i o starší nahrávky. Vedle zmíněných doplnění několika desek vydaných pod značkou Supraphon to před nedávnem byly například i dvě fonokarty či hned několik re-edic CD z vydavatelství Lotos vydaných pod labelem Levné knihy (a i těch zřejmě existuje více, než máme v seznamu uvedeno).
Pokud máte ve své sbírce nějakou nahrávku s S+H či máte chybějící údaje k nějaké již zveřejněné (například obal desky či etikety v lepší kvalitě), budeme rádi, pokud nám zašlete informaci a my se o ní podílíme prostřednictvím doplnění na tento web. Stejně tak pokud jste narazili na chybu či nepřesnost, dejte nám vědět, prosím.
Chcete-li se detailněji seznámit se zvukovou historií S+H, doporučujeme rovněž obsáhlý seriál Kamila Fajmona, který se tomuto tématu věnuje. Přečíst si jej můžete zde.