Menu:
Novinky [ diskuze o S+H ]
     
Ve středu měla premiéru nová hra Hotel Spejbl divadlo
9. 10. 2020

Těsně před chystaným uzavřením divadel z důvodu zamezení dalšího šíření covidu-19 se ve středu večer 7. října odehrála premiéra nové hry pro dospělé diváky Hotel Spejbl.Ten, kdo na toto první uvedení do divadla vyrazil, aniž by si dopředu přečetl anotaci, o čem hra pojednává a jak je technologicky pojata, musel být v šoku.
Skloubení tradičních a lety osvědčených loutkářských postupů s moderními technologiemi a efekty muselo nepřipraveným divákům vzít dech. Z němého úžasu ale nevyvádělo ani ty, kteří tušili, co je asi tak zhruba čeká. Režisér, scénograf, výtvarník a autor hry v jedné osobě - Miki Kirschner - je skutečný vizionář, který se nebojí experimentovat a vnášet do něčeho tak tradičního, jako je loutkové divadlo, stále nové a nové prvky, aniž by se opakoval nebo nudil. V každé další hře posouvá hranice možného, a v loutkovém pojetí realizovatelného, dál do předem netušených a nevídaných rozměrů. Že je pro divadlo klíčovým tvůrcem, dokázal i u předchozích her, na nichž se autorsky či režijně podílel (Jak s Máničkou šili všichni čerti či Hurvínek mezi osly) a které patří k tomu nejlepšímu, co divadlo v dětské tvorbě aktuálně nabízí.
Nosnou dějovou linku příběhu propojují rozmlouvající Spejbl s Hurvínkem marně hledající pokoj a klid v hotelu obývaném nejroztodivnějšími osobami trpícími nejrůznějšími psychickými poruchami. S těmi pak jsou diváci seznamováni prostřednictvím více či méně atypických loutek (spíš více, než méně) či videoprojekcemi za doprovodu písní, které pochází z alba Blázinec, jehož autorem je Jan Lstibůrek. To před dlouhými osmi léty nazpívala řada známých zpěváků a umělců, jejichž hlasy se tak staly součástí loutkové scény této hry.
Podobně jako jiné představení pro dospělé diváky od stejného tvůrčího týmu Kirschner, Král, Lstibůrek - Spejbl a město hříchu - se nebude nejnovější počin zamlouvat asi všem. Nespokojeni budou zejména ti, kteří hledají hru pojatou konzervativním způsobem, postavenou primárně na příběhu a na vizuálním zážitku jim až tolik nezáleží. Diváci, kteří naopak mají rádi inovace a líbí se jim experimentování s použitím novátorských technologií a moderních netradičních postupů, si bezpochyby přijdou na své. Každá scéna i loutka je řešena jiným, veskrze originálním a velmi důmyslným způsobem propracovaným do nejmenších detailů. Hra světel v kombinaci s různými loutkářskými technikami s využitím prvků černého divadla za doprovodu zajímavých písní podpořená speciálními efekty je tak opravdu dechberoucí pastvou pro oči i uši. Jednou je to na dálku ovládaná robotická loutka zaznamenávače – recepčního (tedy vlastně percepčního, jak je ve hře nazýván), jindy iluminující postava autistiky v šatech ala Marilyn Monroe s hlasem Ewy Farné, rozkládací loutka automutilanta za zpěvu Xindla X, mechanicky ovládaná loutka bulimičky s hlasem Ivy Pazderkové či originální využití videoprojekce u postav multifobika (Wabi Daněk) a „normálního člověka“ (David Koller). Totéž platí o loutce narcise s hlasem Tomáše Hanáka, dlouhovlasé nymfomanky, při jejímž vystoupení asistovali tři maskovaní loutkoherci, červeno-modré vertikálně rozpůlené loutce maniodeprese, které v písni propůjčila hlas Bára Basiková, rapujícího Tomáše Kluse v roli pedofila s vyjížděcí a zajížděcí hlavou v růžové loutce připomínající zajíčka či ve vaně zpívající postava zamilované lady v podání operní pěvkyně Vandy Šípové, které ve smršti záblesků světel sekundoval neurotik s hlasem Ivana Hlasa.
Ztvárnění postav bylo dokonale propracované a i laikovi muselo být jasné, že bylo extrémně náročné na realizaci. Není proto divu, že se na představení podíleli i externí firmy ze zcela jiných oborů, než je loutkářství (například Flash Barrandov či Průša Research). To platí i o využití zoetropu u scénky s klaustrofobikem při písni Jiřího Suchého, při němž v rychlých sledech měnících se snímků dochází k iluzi pohybu, v tomto případě cestujícího v páternosteru. Jde o dobrý nápad, ale obávám se, že diváci od páté řady dál měli problém kvůli malé velikosti průhledu rozeznat, co přesně se v měnících se snímcích odehrává.
Zklamáni nebudou ani ti, kteří v příběhu hledají něco k zamyšlení. Zejména závěr hry, ve které v kulisách s gramofonem zazní klasický dialog Spejbla a Hurvínka O lásce, avšak aniž by byl dokončen, umožní každému divákovi rozvinout vlastní fantazii.
Ačkoliv hra se díky svému závažnému tématu psychických poruch rozhodně neřadí mezi komediální, ani o humorné skeče v ní není nouze. Zejména zkraje druhé části hry bylo smích diváků slyšet velmi často. Asi nejvíce se salvy smíchu ozývaly ve scéně, kdy Hurvínek odklízí hrablem na sníh rozpadlé tělo automutilanta.
Kromě loutek zaznamenávače a postav s diagnózami v představení vystupují pouze Spejbl s Hurvínkem, ženská a zvířecí část rodinky má v této hře volno. Interpretaci dvou hlavních postav obstaral Martin Klásek, zaznamenávače namluvil Ondra Lážnovský. Náročné výkony s voděním loutek během písňových obrazů obstarali snad všichni loutkoherci, kteří momentálně v divadle jsou. Autorem textů jsou Miki Kisrchner a Robin Král, hudbu složil Jan Lstibůrek. Loutky dle návrhů Mikiho Kirschnera vyřezal Antonín Müller a nalíčil a vyrobil Richard Maška, technologii a efekty vyvinul David Vrbík.
Pokud si chcete představení užít a plně si ho vychutnat hned při první návštěvě hry, doporučuji naposlouchat si dopředu album Blázinec, protože bedlivě sledovat děj a umění herců při práci s nejrůznějšími typy loutek a současně pořádně vnímat nápadité texty písní vyžaduje opravdu plnou koncentraci po celou dobu trvání představení. Případně si aspoň přečíst texty písniček, které jsou dostupné na webu Blázinec. Na těchto stránkách se také můžete detaily o jednotlivých diagnózách a jejich projevech.
Jak již bylo uvedeno, hra zřejmě nesedne všem divákům. Pokud ale do divadla přijdete s tím, že jdete na netradiční představení postavené na úchvatném vizuálním pojetí doprovázeném zajímavými písněmi, nebudete zklamaní. Inovace jsou hnacím motorem všech oborů lidské činnosti, loutkové divadlo nevyjímaje, a je proto moc dobře, že se je v Divadle Spejbla a Hurvínka nebojí využívat.
Recenzi hry publikovanou na portálu idnes.cz najdete zde.

komentáře (0) přidal: Pout
.

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424

Warning: Division by zero in /data/www/virtual/pinknet/hurvinkuv/cutenews/inc/functions.inc.php on line 424
vyplň formulář a přidej svůj názor
jméno:
e-mail: (optional)

| Zapomeň je
Content Management Powered by CuteNews


archiv starých novinek: [ červenec až září '05 | květen & červen '05 | duben '05 | březen '05 | únor '05 | leden '05 | prosinec '04 | listopad '04 | říjen '04 | září '04 | srpen '04 | červenec '04 | červen '04 | květen '04 ]
 
Doporučujeme: Založte si vlastní cestovatelský blog a pište vlastní cestopis nebo čtěte cestopisy ostatních cestovatelů. | Eurovíkendy | Jste to, co jíte | Golf
[ nahoru ]